Covid ohrožuje jen ty, kdo už jsou vážně nemocní

Česko je po Španělsku zemí s druhým největším počtem nakažených v Evropě. Ministr zdravotnictví Roman Prymula skoro obden ohlašuje nové restrikce a omezení. Spoluzakladatel české klinické imunologie Jaroslav Svoboda je přesvědčen, že tato strategie zavírání není udržitelná. Koronavirus SARS Cov-2 je podle něho infekcí, která ohrožuje jen ty, kdo už trpí nějakou nemocí. Především takovou, která zasahuje buněčnou imunitu. Ty by se měl stát snažit přes praktické lékaře a ambulantní specialisty najít a chránit je. Ostatní se s nákazou podle něho snadno vypořádají a mnoho z nich už má dnes vybudovanou imunitu, která je ochrání od těžkého průběhu nemoci.

Co to teď s koronavirem skutečně prožíváme?

Neřekl bych, že je to druhá vlna, ale spíš druhá fáze infekce. Pořád se mluví a píše o tom, kolik je tady nemocných. To ale není pravda. Lidé, co mají pozitivní test, jsou nakažení. Nikoli nemocní! Nemoc covid-19, kterou koronavirus způsobuje, se projeví jen u malé části lidí. To je potřeba rozlišovat. To politici ani média nedělají a tím lidi zbytečně straší. A ten počet infikovaných je daný počtem testů. To je evidentní. Počet skutečně vážně nemocných lidí, těch, kdo mají horší příznaky než u chřipky, kdy nemoc skočí z dýchacího na oběhové ústrojí, kdy už z toho může být skutečně průšvih, to je tak maximálně u pěti procent infikovaných. Na jaře jich bylo neporovnatelně víc.

Kolik to bylo na jaře?

Mluvilo se o tom, že až kolem patnácti dvaceti procent. To je obrovský rozdíl proti dnešku.

Čím to je?

V létě se zpočátku mluvilo o tom, že ten virus hodně mutuje. Většina genetických mutací je ale pro ten virus neutrální nebo ho oslabují.

Je dnes koronavirus méně nebezpečný než na jaře?

To bych jednoznačně řekl. Není to ale jen samotným virem, ale i vnímavostí populace na něj. Nepochybně se už vytvořila kolektivní buněčná imunita, představovaná především T lymfocyty. Na tento vývoj jsme ve společném článku s profesorem Pavlem Kolářem upozorňovali už na jaře. V populaci se zvýšila obranyschopnost proti tomuto viru. Buněčná imunita bohužel nezabrání tomu, že se virem infikují. Zabrání tomu, že se u nich rozvinou závažné příznaky. Z testu jim tedy vyjde, že jsou pozitivní, ale vůbec nejsou nemocní. Nemají žádné příznaky. Neporovnatelně se snížil počet těch skutečně těžce nemocných. Právě buněčná imunita totiž brání těžkým průběhům nemoci. Dokládají to studie z Pasteurova ústavu (významný institut základního výzkumu v biologii a lékařství se sídlem v Paříži, kde objevili mimo jiné původce nemoci AIDS – pozn. red.). Je to podobné jako u tuberkulózy. Očkování proti tuberkulóze nechránilo děti proti tomu, že se jí nakazí, ale proti jejím těžkým průběhům. Jako byl třeba zánět mozkových blan. Tady je to velmi analogické. Dnes víme, kteří lidé se dostanou do těžkého stadia nemoci covid-19, začne se jim hroutit výstelka cév, dojde k onomu cytokinovému orkánu, kdy se jejich vlastní imunita otočí proti nim. Zároveň se jim začne hroutit i nervový a hormonální systém, to jde pak všechno dohromady a je to opravdu nebezpečné.

Celý rozhovor s Jaroslavem Svobodou si můžete již nyní přečíst na EchoPrime nebo od čtvrtka v Týdeníku Echo. Předplatné získáte zde.

Text vznikl za podpory Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky