Konec politické „hvězdy“

KOMENTÁŘ

Konec politické „hvězdy“
Jiná je ale otázka, jestli se obvinění Dominika Feriho dají považovat za prokázaná. Foto: Michaela Cápová
2
Komentáře
Ondřej Štindl
Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Copyright 2024 © Echo Media, a.s. © ČTK. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.Provozovatelem serveru je Echo Media, a.s., se sídlem Křížová 2598/4d, 150 00 Praha 5, Česká republika • IČ: 02581574 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 19589.

Poslanec TOP 09 Dominik Feri předevčírem složil mandát a oznámil, že nebude kandidovat v příštích volbách. Nic jiného mu taky nezbývalo, Deník N a Alarm zveřejnily svědectví několika mladých žen, které měl Feri dost nechutným způsobem sexuálně obtěžovat, dvě z těch výpovědí působí jako popis znásilnění. Logicky to upoutalo velkou pozornost – Feri byl jednou z výrazných tváří zdejší politiky, mladý člověk, který dokáže oslovit mladé lidi, ne tolik nějakými promyšlenými vizemi, ale spíš tím, že se vymykal, byl nápadný.

Netroufám si vystupovat v té věci jako soudce. Ta svědectví na mě ale působí přesvědčivě, tím, jak se jedno druhému podobá, přestože se vypovídající navzájem neznají. Stavět se kriticky k tomu, jak v některých zemích působí kampaň MeToo, neznamená popírat existenci sexuálního násilí nebo nepřijatelného sexuálního chování. Ve světle publikovaných obvinění působí Dominik Feri jako další z dlouhé řady lidí, kteří nedokázali unést popularitu, slávu.

 

Někdo může mít tendenci omlouvat ta údajná provinění mládím, jenomže i mladická nerozvážnost má nějaké svoje meze a to, co bylo zveřejněno, je dost výrazně překračuje. Navíc Feri byl v době, kdy k popisovanému mělo dojít, politikem, díky tomu byl taky populární, politika z něj udělala hvězdu (pravda, ve značně povrchním smyslu). S pozicí politika je spojována taky nějaká vyšší míra odpovědnosti za svoje skutky a nemá význam ve vztahu k Dominikovi Ferimu argumentovat tím, že nějakému jinému politikovi prošlo něco jiného. V reakci na publikované výpovědi Feri sice odmítá obvinění ze sexuálního násilí, připouští ale, že se choval nevhodně. Dnes už je prý jiný, urazil kus cesty. Třeba to tak je, lidi se někdy dokážou změnit k lepšímu, poučit se. Ta Feriho cesta ale bude muset vést jinudy než vrcholnou politikou.

Jiná je ale otázka, jestli se obvinění Dominika Feriho dají považovat za prokázaná. Nedají, což není v rozporu s tvrzením, že působí přesvědčivě a dostatečně pro poslancův odchod z veřejného života – pro něj stačí důvodná pochybnost o charakteru, morálce obviňovaného. Dokazovat se ale – v trestním právu – má nade vši pochybnost, což se v případě Dominika Feriho stane jenom těžko. Také proto, že události popisované v článcích se staly před docela dlouhou dobou. Jistě existuje hodně důvodů, proč oběti sexuálního násilí často nevystoupí s obviněním proti pachateli bezprostředně po té události, představovalo by to pro ně další psychologickou zátěž, třeba i trauma, vnímaly by to jako ponižující a tak podobně. Ale pokud mají být pachatelé sexuálních útoků justicí potrestáni, je potřeba to změnit, protože se zvětšujícím se časovým odstupem se možnost něco prokázat snižuje, jakkoliv jistě existují případy, v nichž někdo byl usvědčený i po letech.

Foto: echo

V mnoha debatách zaznívá, že obětem sexuálního násilí je nutno věřit. Jenomže justice nemůže být založená na takové apriorní víře. Člověk, který s takovým obviněním vystoupí, si jistě zaslouží nebýt znevažován a shazován jenom proto, že to udělal, nemá být vystaven apriorní nedůvěře – přinejmenším ze strany vyšetřovatelů a vůbec justice, médií (představa, že by se něco takového přestalo dít na sociálních sítích, kde má každý silný názor na všechno a všechny, je, bohužel, utopická). Představa apriorní důvěry, kterou někteří komentátoři a debatéři implicitně vyjadřují, by ale byla popřením základních principů západního konceptu justice a její realizace by přinesla víc škody než užitku.

A ještě na okraj. Hodně lidí skandál kolem Feriho interpretovalo jako politicky motivovaný, inspirovaný konkurencí – Piráty nebo ANO. Zaznívala pověstná otázka „cui bono?“ (latinsky to hned působí chytřeji). Nic proti ní, není to špatná otázka, často dokonce i relevantní. Jenomže to nemůže být jediná otázka, odpověď na niž by stačila k nalezení pravdy. I v tomhle případě platí, že bez důkazů, alespoň těch nepřímých, jsou to jen řeči, jakých je dnes všude nadbytek.

×

Podobné články