Pražané si platí druhou nejdražší elektřinu. Proč už jinde v Evropě ceny klesly?

CENY ENERGIÍ

Pražané si platí druhou nejdražší elektřinu. Proč už jinde v Evropě ceny klesly?
V přepočtu na paritu kupní síly si Pražané za elektřinu stále platí druhou nejvyšší cenu, a to téměř 65 centů za kWh. Foto: Shutterstock
2
Ekonomika

Markéta Malá

V první polovině letošního divokého roku nerostly ceny elektřiny nikde tak prudce jako u nás. Důvodem bylo hlavně nestandardně dlouhé vyčkávání vlády, která až na poslední chvíli rozhodla o tom, že na elektřinu i plyn zavede cenové stropy. Ovšem až od nového roku. Mezitím už se v mnoha jiných státech projevila státní opatření, kdy se ceny energií pro domácnosti srazily dolů. I proto mají Pražané nadále druhou nejdražší elektřinu ve srovnání se všemi evropskými metropolemi.

Podle čerstvých říjnových dat Household Energy Price Index (HEPI), který sleduje vývoj cen elektřiny a plynu pro domácnosti v rámci metropolí evropských a unijních států, se Česko jako jediné ze svého vysokého druhého místa nepohnulo. V přepočtu na paritu kupní síly si Pražané za elektřinu stále platí druhou nejvyšší cenu, a to téměř 65 centů za kWh. Před námi je jen Řím, kde za kWh elektřiny platí přes 71 centů, za námi na třetím a čtvrtém místě jsou skoro shodně Amsterdam a Kodaň s 57 centy.

Nejméně si naopak v říjnu za elektřinu platili lidé v Oslu a Bernu, a to 13 centů za kWh, tedy pětkrát méně než my. Evropský průměr pak činil necelých 35 centů.

Srovnání cen elektřiny v Evropě s ohledem na paritu kupní síly.
Srovnání cen elektřiny v Evropě s ohledem na paritu kupní síly. Foto: HEPI

V kontextu parity kupní síly je také zajímavé to, že obyvatelé všech hlavních měst ve střední a východní Evropě mají elektřinu levnější, než je evropský průměr. S výjimkou Prahy, Tallinu a Rigy. Právě Tallin byl podle zářijových dat na špičce žebříčku před námi, v důsledku tamějších vládních kompenzací zde ale cena elektřiny meziměsíčně klesla o 22 procent. V Rize ze stejného důvodu činil pokles meziměsíčně dokonce 29 procent.

Podle údajů Eurostatu o průměrné ceně elektřiny v EU, v první polovině roku meziročně prudce stoupla. U nás byl růst největší, činil 62 procent. Za Českem následuje Lotyšsko (nárůst o 59 procent) a Dánsko (plus 57 procent).

Od ledna by měly být podle vládních plánů i u nás uplatňovány na ceny elektřiny i plynu pro domácnosti a menší podniky stropy. Dodavatelé tak nebudou moci dodat zákazníkům elektřinu za více než 6050 korun za MWh včetně DPH. V této částce ještě není započítána regulovaná složka, kdy se platí mimo jiné za distribuci. Dohromady by tedy zákazníci neměli platit více než 7000 až 9000 korun za MWh. U plynu činí strop 3025 korun za MWh včetně DPH.

Cena elektřiny s dodávkou v příštím roce se prodává za přibližně 340 eur za MWh, na spotovém denním trhu u nás pak kolem 260 eur za MWh. Dopředu nakoupenou elektřinu dodavatelé promítají do nových ceníků, které začnou platit od ledna. Typicky se cena elektřiny u velkých dodavatelů u smlouvy na dobu neurčitou zvedla na částku přes 9 tisíc korun za MWh, a to bez připočtení regulované složky, tzn. všech poplatků. Dohromady tedy může konečná cena za MWh činit zhruba necelých 11 tisíc korun.

Vzhledem k tomu, že ale vláda ceny elektřiny zastropovala, za dodávku silové elektřiny budou všichni platit maximálně již zmíněných 6050 korun za MWh včetně DPH (tedy nejsou zde započteny regulované poplatky). Ti, kdo mají smlouvu na dobu neurčitou a platili nižší cenu, než je ta stropovaná, zvýší se jim nyní na její úroveň. Průměrným spotřebitelům největších dodavatelů elektřiny kvůli tomu stoupnou poplatky o několik stovek korun měsíčně.

Ceny pro koncové zákazníky budou však výrazně nižší, než jsou současné reálné tržní ceny a běžná domácnost díky zastropování ušetří oproti tržním cenám silové elektřiny asi 40 procent.