Zbláznila se Česká televize? „Nemá jít o klání zemřelých, nakažených a vyléčených“
ČESKÁ TELEVIZE
NOVÉ
V současnosti se mezi veřejností šíří kritika České televize za to, jakým způsobem informuje o koronavirové epidemii v České republice. Do veřejnoprávního média se například pustil lékař a senátor Jan Žaloudík (ČSSD). Podle něj se veřejnoprávní televize „zbláznila“. Kritizuje především to, kolik prostoru ve vysílání nemoci covid-19 věnuje. Podobný názor má i místopředseda Senátu Jan Horník. Jak jejich kritiku vidí odborníci na mediální problematiku?
Profesor Jan Jirák z Metropolitní univerzity Praha konstatuje, že si Česká televize ve své činnosti počíná „v zásadě přijatelně“. Jirák však kritizuje metodu zveřejňování aktuálních čísel nakažených, vyléčených a zemřelých. „Česká televize spolu s ostatními médii velmi intenzivně prosazuje pohled na koronavirovou pandemii jako formu sportovního klání, kde na ‚hřišti‘ nakažených proti sobě hrají vyléčení proti zesnulým a podstatné je, kdo vede. Každodenní sledování přírůstků výskytu nakažených, zemřelých i zotavených konstruuje pandemii právě jako jakousi soutěž,“ uvedl pro Echo24. V tomto dává za pravdu senátorovi Žaloudíkovi, kterému nálady ohledně počtu mrtvých kvůli koronaviru přišly přehnané. Na druhou stranu ale Jirák považuje za přínosné osvětové obsahy, které Česká televize vytváří, například návody na pokud možno bezpečné chování.
Podle Jiráka se dá těžko určit, zda některé tuzemské médium šíří ve společnosti paniku. Sám přílišnou paniku v republice necítí. „Myslím, že reakce české veřejnosti nejsou panické – a to jsme v situaci, kterou neznáme, které nerozumíme, a tak je těžké spolehlivě určit, kde končí opatrnost a začíná panika,“ podotkl.
U většiny českých médií ale postrádá větší ochotu zabývat se současnou situací v širších společenských, politických a kulturních souvislostech. „Kontext výkladu pandemie je převážně ekonomický a je veden jednorozměrně v duchu představy, kolik nás bude stát návrat do normálu, tedy do stavu před pandemií. Myslím, že bude třeba mít odvahu položit si otázku, jaké jiné varianty, kromě ‚návratu do normálu‘, jsou možné,“ dodává Jirák.
Pedagožka FSV UK Barbora Osvaldová přístup České televize k informování o probíhající krizi hájí. „V dobách, jako je tato, je povinností veřejnoprávní televize občany informovat,“ uvedla pro Echo24. S názorem, že prostor, který ČT koronavirové krizi věnuje, přispívá k šíření paniky, nesouhlasí. „Panika by podle mě vznikla, kdyby se informace k lidem nedostaly a jen se šířily ústně. Zamlčování nikam nevede, jak je patrné z Číny,“ řekla. „Pan senátor Žaloudík žádá, aby se veřejnoprávní televize vrátila ke svému referování. Takže bychom se dověděli, že traktory vyjely do polí? Jakékoli úmrtí je smutné. Vždycky je za číslem konkrétní člověk,“ podotkla k Žaloudíkově vyjádření v Senátu. Na druhou stranu ale vidí i potenciál pro zlepšení. Podle Osvaldové by Česká televize mohla přinášet více informací ze zahraničí, a nejen z okolních zemí, jako jsou Rakousko nebo Polsko, ale i ze zámoří.
Kritika ČT: Vyvolává ve společnosti strach
Senátor Jan Žaloudík na schůzi Senátu prohlásil, že se Česká televize „zbláznila“. Podotkl, že v Česku se eviduje na 90 tisíc nádorových onemocnění ročně, z nich ročně na nemoc zahyne 30 tisíc pacientů. Uvedl, že i přes mnohem nižší počty mrtvých koronavirus vyvolává mnohem větší strach ve společnosti.
Dále zdůraznil, že pro omezování v nemocnicích už není důvod. Možná pro to dříve byl, prohlásil senátor s tím, že příkladem byl svět, který blbne. „Virů je tu spousta a s virama tu budeme a přežijou nás,“ dodal. Nemoci srdce a cév představují příčinu úmrtí v ČR u téměř třetiny všech zemřelých. Více jsme psali zde.
Místopředseda Senátu Jan Horník (STAN) zase zaslal generálnímu řediteli ČT Petru Dvořákovi otevřený dopis, ve kterém vyzývá veřejnoprávní médium, aby se vrátilo k normálnímu vysílání a zabývalo se ve vysílání i jinými tématy než novým typem koronaviru. „Strašením občanů covidem-19 musí neprodleně skončit, aby nebyly dál u občanů mnohdy nezdůvodnitelně navozovány pocity úzkosti,“ apeloval senátor. Podle svých slov dopis poslal kvůli množícím se hlasům ve společnosti. Více jsme psali zde.
Lékař Lukáš Pollert, který pracuje v nemocnici Motol, v rozhovoru s Deníkem N zase uvedl, že „jsme ve fázi šílené paniky“. Podotýká, že nemoc nemá příliš odlišný průběh od běžné chřipky, která přitom zabíjí více lidí.
Nestrašíme diváky, oponuje ředitel Dvořák
Generální ředitel Petr Dvořák zveřejnil 20. dubna odpoledne odpověď na dopis místopředsedy Horníka. „Rád bych zdůraznil, že Česká televize svým zpravodajstvím nevytváří jakousi agendu koronaviru, ale od příchodu epidemie usiluje o to problematiku co nejlépe zobrazit a vysvětlit,“ bránil se. Uvedl, že povinnost přinášet občanům aktuální a všestranné informace je stanovena zákonem o České televizi.
Na žádost, aby se zpravodajská činnost vrátila zase do normálu, tj. do stavu, jaký byl před vypuknutím koronavirové krize, Dvořák připomněl, že zákon o České televizi také ustanovuje tzv. redakční autonomii. V souladu s ní není nikdo, včetně generálního ředitele, oprávněn určovat, co televize má či nemá natáčet a vysílat. „Přestože se Vámi uvedeným argumentům snažím porozumět, jsem přesvědčený, že podobný apel by neměl politik adresovat médiím. Jsem přesvědčen, že politik, který požaduje návrat k ‚normálu‘, by měl využívat všech nástrojů parlamentní demokracie a politiky vůči vládě, jejím představitelům, orgánům státní správy a samosprávy i druhé komoře Parlamentu ČR, o jejichž opařeních média většinově informují,“ podotkl.
Dvořák se dále „důrazně ohradil“ vůči obvinění, že dochází ke „strašení diváků“. „Česká televize nic takového nedělá, ani ve svém zpravodajství a už vůbec ne skladbou svých dalších šesti kanálů!“ stojí v dopise. Také argumentuje tím, že se život kvůli koronaviru na mnoha úrovních zastavil a že téma krize dominuje i u všech médií v Evropě i ve světě. Na závěr se odvolal na průzkum agentury Kantar, podle kterého osm z deseti diváků míní, že role České televize je v informování nepostradatelná a devět z deseti považuje zpravodajství o aktuální krizi za důvěryhodné a objektivní.
