Velká trojka zlikvidovala Parler. Cenzura a nebezpečný útok, varují politici

Svobodná sociální síť Parler, která neuplatňuje cenzuru a obsah uživatelů nijak nemoderuje, byla zcela vymazána ze světa internetu poté, co ji společnost Amazon zrušila webový hosting. Prý se na ní šíří „násilný obsah“. Na síť v posledních dnech masově přecházeli podporovatelé amerického prezidenta Donalda Trumpa, kterému velké sociální sítě v čele s Twitterem a Facebookem přes víkend zablokovaly účty. Zásah proti síti kritizují i čeští europoslanci. Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) mluví o „nepřijatelné cenzuře velkých firem“, Alexandr Vondra (ODS) nebo Marcel Kolaja (Piráti) zase připomínají, jak nebezpečný tento precedent může být do budoucna.

Problém se sociální síti Parler nastal ve chvíli, kdy zaznamenala raketový růst popularity mezi podporovateli Donalda Trumpa a stala se nejstahovanější aplikací ve Spojených státech. Nejdříve byla aplikace smazána ze služby Google Play, kterou využívají majitelé telefonů se systémem Android. O den později ke stejnému kroku přistoupila společnost Apple, která ji stáhla z App Store. Z internetu ji pak kompletně vymazal Amazon, na jehož serverech služba běžela.

Velmi kriticky se už jen na samotné zrušení účtů prezidenta Trumpa na Twitteru dívá europoslanec Alexandr Vondra, který krok Twitteru považuje za „velice nebezpečný precedent“. „Já rozumím tomu dočasnému zablokování – v této mimořádné situaci, kdy je ve hře ústavní pořádek a národní bezpečnost, ale trvale to považuji za velmi nebezpečnou věc,“ řekl pro Echo24 Vondra. „Donald Trump je známou figurou, pak by mohli následovat ti, které nikdo nezná, a ti, kteří se nikde práva nedovolají,“ vyjádřil své obavy.

Za argumenty technologických společností, které sociální síť Parler odstřihly, protože odmítla cenzurovat sdílený obsah, může podle Vondry stát i snaha o posílení vlastního monopolu Facebooku a Twitteru. Sám hovoří o „vytěsňování těch menších“ ve prospěch velkých firem. Nepochybuje ani o tom, že bude v budoucnu třeba „velké hráče“ systémově regulovat.

„Z té koordinace jde strach. Během 24 hodin síť, kterou používaly miliony Američanů a kam se přesunuli i známí představitelé americké konzervativní scény, zlikvidovala velká trojka Google, Apple, Amazon. (...). Pokud by stejný metr jako na Parler použily na Twitter, musely by ho zničit dávno, protože je plný výzev k násilí, oslav terorismu, levicových a nakonec i pravicových radikálů“ napsal později Vondra na svém facebooku. „Na jaře mi Facebook označkoval jako ‚zavádějící‘ výzvu k nošení roušek, dnes to samé dělá antirouškařům,“ poukazuje na svou vlastní zkušenost.

„Absolutně nepřijatelné a nebezpečné“

Za nepřijatelné považuje smazání sítě Parler také lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský. „Z mého pohledu je to absolutně nepřijatelné. Jen soud by měl rozhodovat o tom, jestli Parler nějak neporušuje zákony, jinak je tato blokace nepřijatelná. Velké firmy nesmí svévolně zavádět cenzuru,“ sdělil redakci Zdechovský.

Jednání Amazonu považuje za velmi nebezpečný precedent i místopředseda Evropského parlamentu Marcel Kolaja (Piráti). Amazon podle něj sehrál roli „nedokonalého policajta“. „Nedokážu posoudit, jestli Parler porušoval americké zákony. Ale to bych neměl posuzovat ani já, ani Amazon. Pokud tomu tak bylo, tak měly konat orgány činné v trestním řízení a vydat například předběžné opatření, které by Amazon poté provedl,“ napsal ve vyjádření.

„Technicky vzato je ale třeba dodat, že opětovné zprovoznění této sítě pravděpodobně není pro Parler nepřekonatelný problém. Ten, když bude chtít, může místo Amazonu najít jiného poskytovatele serveru,“ míní Kolaja.

Na celou eskapádu kolem smazání několika účtů a jedné služby reagovala i německá kancléřka Angela Merkelová. Ta považuje Trumpovu trvalou blokaci zejména Twitterem za „problematickou“, uvedla v pondělí prostřednictvím svého mluvčího. Sociální sítě sice podle kancléřky nesou velkou odpovědnost za to, aby politická komunikace neobsahovala šíření nenávisti, lži a nepodněcovala k nenávisti, připomíná ale, že svoboda názoru je základním lidským právem.

„Do tohoto základního práva lze zasahovat, ale podle zákona a v rámci definovaném zákonodárci – ne podle rozhodnutí vedení platforem sociálních médií,“ cituje slova kancléřky například list The Washington Post. Kritika zmiňovaného počínaní technologických gigantů na digitálním trhu zní také z Evropské komise. Více jsme psali zde.