Land Rover Defender: Do džungle i do divadla

Defender je legendou, vozem do nepohody, který vždy zastával mnoho rolí. Rovnou prozradíme, že ten nový zvládne projet pouští i tankodromem a přitom se s ním dá komfortně cestovat i po silnicích.

Výroba původní série Defenderu byla zahájena už v roce 1948 a od té doby vznikala dlouhá řada verzí s různými úrovněmi vylepšení. I tak ale víceméně zůstal vždy zachován tradiční jednoduchý tvar, robustní konstrukce podvozku a samozřejmě pohon všech kol. Defender se stal natolik úspěšným, že ve výrobě vydržel celých 70 let, což je samo o sobě unikátní.

Nyní jsme konečně důkladně otestovali novou generaci. Ta svým funkčním designem na klasický model docela výrazně navazuje, opět nechybějí typické krátké převisy, ostré hrany ani nezaměnitelný styl. Novinka ovšem již nestojí na žebřinovém rámu, ale využívá speciální hliníkový monokok, nabízející až třikrát větší tuhost karoserie. Myslelo se i na moderní pohonné ústrojí – kromě nové generace naftových a benzinových motorů se chystají i elektrifikované pohony.

Interiér nového vozu je vskutku originální, hranatý a neokoukaný. Hezkým detailem jsou viditelné šrouby na dveřních lištách. Za volantem se nabízí dobrá pozice s celkovým přehledem, v inovovaném a docela intuitivním infotainment systému Pivi Pro lze ovládat rozsáhlou paletu moderních systémů a funkcí. Kromě pětidveřového Defenderu (110) přichází na trh i krátká verze (90), dovnitř se dle konfigurace vejde pět až sedm pasažérů. Dostatek prostoru pro vybavení do přírody nabídne zavazadlový prostor, který pojme 1075 až 2380 litrů, což jsou vskutku velkorysé objemy. Užitné zatížení dosahuje hodnoty 900 kg, střecha unese až 300 kg, takže není problém na ní postavit stan.

Samozřejmostí Defenderu je schopnost zvládnout jakékoli počasí, terén a výzvy. I proto má stálý pohon všech kol vybavený redukční převodovkou a mezinápravovým diferenciálem, na přání je dodáván i zadní diferenciál s elektronickou uzávěrkou. O schopnostech v terénu jsme se dostatečně přesvědčili v areálu bývalého tankodromu. Defender je sebejistý, probrodí 900 mm hlubokou vodu, vzduchové odpružení je za všech okolností komfortní, své napovídá i maximální světlá výška 291 mm, extrémní nájezdové úhly či schopnost velkého výkyvu náprav. K tomu nechybí hojnost pomocníků – mnoho jich je integrováno v ovladači Terrain Response 2, mezi ty využitelné patří kamerový systém ukazující prostor kolem předních kol, zajímavostí je pak možnost vůz v rámci příslušenství vybavit ochrannou fólií, která ochrání karoserii před všemi druhy poškozením laku a sama se zaceluje. Jelikož jsme za celou dobu nikde nezavadili podvozkem ani se nezasekli, test považujeme za velmi úspěšný.

Na silnici je Defender s novým řadovým šestiválcem P400 (výkon 400 koní) dynamicky velmi sebevědomý (na stovku zrychlí za 6,1 s a jede až dvoustovkou) a přitom velmi civilizovaný. V terénu jsme špičkové schopnosti čekali, ovšem při běžném ježdění úroveň komfortu velmi příjemně překvapila. Příznivá byla i spotřeba kolem 11 litrů na 100 km. Rovnou řekněme, že bohatě dostačuje i verze P300 s dvoulitrem o výkonu 300 k, naftové čtyřválce také nejsou marné.

Nový Defender se skutečně povedl a první extrémní testy i zkoušky uživatelské přívětivosti v běžných podmínkách prokázaly, že tu stojí velmi schopné auto, navíc vybavené nejmodernější technikou. Už nyní po něm roste poptávka (třeba i na úkor skvělého, leč tvarově nepříliš atraktivního Discovery 5), takže se nelze divit faktu, že Land Rover má v plánu připravit další verze včetně užitkových. Otázka ceny? Vrcholný 110 P400 stojí kolem dvou milionů korun, základní 90 pořídíte od 1,4 milionu Kč. Nechybí řada paketů, verzí a příslušenství, jimiž si lze vůz přizpůsobit svému vkusu. Je moderním špičkovým produktem, který ctí svou tradici a k němuž okamžitě získáte důvěru v to, že vás nikde nenechá ve štychu. A navíc vypadá velmi dobře.

Plusy:
Všestrannost, styl, pohon, podvozek.

Minusy:
Dost plastových částí, vlažnější reakce převodovky.