A co garance pro Ukrajinu, pane Macrone?

KOMENTÁŘ

A co garance pro Ukrajinu, pane Macrone?
Francouzský prezident Emmanuel Macron mnohokrát od vypuknutí války na Ukrajině jednal s Vladimirem Putinem. Foto: Elysejský palác
1
Komentáře
Ondřej Šmigol
Sdílet:

Hlavní zprávy

Bezpohlavní Jaguar

KOMENTÁŘ

Skupina bezpohlavních bytostí vystoupí ze žlutého výtahu na povrch fialové planety. Různě poskakují, máchají kladivy i štětci, zatímco se objevují slogany jako ...

00:08

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Telefonista z Elysejského paláce, jinak také známý jako francouzský prezident Emmanuel Macron, pokračuje ve své neužitečnosti – co se týče války na Ukrajině. Před ruskou invazí se snažil vyjednat dohodu, která by odvrátila válku. Takové ujednání také vítězoslavně ohlásil, jen aby dal Putin pár dní poté rozkaz k útoku na Ukrajinu.

Během války pak francouzský prezident provolal mnoho hodin s pánem Kremlu ve snaze ho nějak přimět k ukončení agrese. Nyní v rozhovoru pro francouzskou televizi TF1 prohlásil, že Rusko potřebuje bezpečnostní garance, pokud má začít vyjednávat o ukončení války.

„To znamená, že jedním ze zásadních bodů, které musíme řešit – jak vždy říkal prezident Putin –, je obava, že NATO přijde až ke dveřím Ruska a rozmístí tam zbraně, které by ho mohly ohrozit,“ řekl. „Toto téma bude součástí bodů pro mír, takže se musíme připravit na to, co můžeme udělat, jak ochránit naše spojence a členské státy a jak dát Rusku záruky v den, kdy se vrátí k jednacímu stolu,“ dodal.

 

Tato pasáž by měla odradit kohokoli, komu záleží na bezpečnosti České republiky, od podpory takzvané evropské armády, velkého to francouzského snu.

Francouzi stále věří, že jsou světovou mocností, proto Macron usiluje o nějaké mírové ujednání na základě jednání velmocí, jak to bylo běžné v 19. století. Není tedy divu, že přistupuje na ruskou interpretaci války na Ukrajině, kdy Rusku prý jde pouze o eliminaci západního zasahování do regionu, který Moskva považuje za svou sféru vlivu. Podle této teorie stačí vyhovět ruským požadavkům, velmoci budou vzájemně respektovat zájmy a na kontinentě zavládne mír a klid.

Tento pohled naprosto opomíjí skutečnost, že Putinova válka na Ukrajině není zcela pragmatická, ale ideologická. Včera vyšla obsáhlá zpráva bezpečnostního think-tanku Royal United Services Institute, ve které dochází k názoru, že mezi cíle ruské invaze patřilo „zrušení národní suverenity a likvidace ukrajinské identity“.

Nebo stačí přečíst si Putinovu esej „O dějinné jednotě Rusů a Ukrajinců“, která propaguje sjednocení Ruska, Běloruska a Ukrajiny pod hegemonií Moskvy a je plná nářků na historické síly, což znamená hlavně Poláky, které během století tomuto bránily.

V příštím Týdeníku Echo přinášíme rozhovor s polským historikem Andrzejem Nowakem, který upozorňuje na imperiální tradici Ruska a že případné ovládnutí Ukrajiny je pouze prvním krokem Kremlu k dosažení převahy v Evropě. Rozhodně se nezastaví u Kyjeva.

Proto Ukrajinci odmítají mírová jednání, dokud Rusko nepřestane útočit a nestáhne svou armádu z území Ukrajiny. Podezřívají Rusko, že by to byla pouze záminka k opevnění zabraného teritoria, posilnění jeho vojska a za pár měsíců či let by to zkusilo znovu, tentokrát lépe připravené.

To se přesně stalo po anexi Krymu. Vlna sankcí poučila Putina o tom, kde je zranitelná ruská ekonomika. Rusko tak například docílilo v podstatě potravinové soběstačnosti a nahromadilo obří rezervy, což je jeden z důvodů, proč ho nové sankce neposlaly ihned na kolena.

Jestli někdo potřebuje bezpečnostní garance, je to Ukrajina, a ne Rusko. Bezpečnostní záruky, jak si je představuje Kreml, znamenají závazný příslib, že Ukrajina se nikdy nestane součástí západních struktur, že Rusko bude moci zasahovat do ukrajinské vnitřní politiky, a nejspíše i anexi momentálně okupovaných území. Když Macron mluví o garancích pro Rusko, mluví tak o porážce Ukrajiny.

A zde se dostáváme k tomu, proč je to nebezpečné i pro Českou republiku. Nemysleme si, že Macron příliš rozlišuje mezi nejrůznějšími státy mezi Berlínem a Moskvou. Na setkání s Putinem před třemi lety vyzval k „znovuobjevení evropské suverenity“, což znamená oslabení NATO, a k „přehodnocení vztahů mezi Ruskem a EU“. „Věříme v Evropu, která se táhne od Lisabonu po Vladivostok,“ prohlásil. Na adresu Východoevropanů řekl: „Dávám přednost lidem, kteří přijedou z Guiney nebo Pobřeží slonoviny legálně a kteří tu jsou a pracují, před podzemními sítěmi Bulharů a Ukrajinců.“

Macron je také velkým zastáncem evropské armády. „Musíme být schopní se bránit proti případné agresi Číny, Ruska, ale také USA. Toho nemůžeme dosáhnout, dokud nebudeme mít jednotnou evropskou armádu,“ řekl. Macron předpokládá, že evropská armáda by byla především pod kontrolou Francouzů, kteří mají největší vojsko v EU. Je to prostředek k větší nezávislosti na USA a k pojištění francouzského statusu velmoci.

Jeho slova na adresu Ukrajiny ale ukazují, že východ Evropy je připraven předat Rusku. Můžeme si být jistí, že nebude připraven uznat ruský vliv i v ostatních zemích bývalého sovětského bloku, které však měly to štěstí, že stihly vstoupit do EU a NATO? Koneckonců jednou z bezpečnostních garancí Putina před invazí byl závazek nerozmisťování infrastruktury NATO ve státech přijatých po roce 1997. Česko by se tak stalo druhořadým členem Aliance.

Faktem je, že nejlepším garantem naší bezpečnosti stále zůstávají USA.

 

×

Podobné články