Symbol nejtragičtějších povodní: Troubky zůstávají nechráněny i po 25 letech

NIČIVÉ POVODNĚ

Symbol nejtragičtějších povodní: Troubky zůstávají nechráněny i po 25 letech
Nové Město nad Metují, povodeň v roce 1997. Pohled z ulice U Zázvorky přes jez k ulici Na Hradčanech. Foto: Pajast / Wikimedia commons / GNU Free Documentation License / CC BY-SA 3.0
1
Domov

Samostatná Česká republika zažila za 30 let své historie několik rozsáhlých záplav, které připravily o život desítky lidí a napáchaly stamiliardové škody. Jedny z největších a nejtragičtějších záplav, které způsobily vydatné deště, vypukly před 25 lety, 5. července 1997, a postihly třetinu země, nejvíce Moravu a východní Čechy. Během povodní zahynulo 50 lidí. U řady míst v Olomouckém kraji přitom stále nejsou dokončeny stavby opatření, a to například v Troubkách, kde byly následky nejtragičtější. Stavba vodního díla Skalička, které má ochránit před ničivými povodněmi obce a města v Pobečví, ani nezačala. Podle ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) by mohla být zahájena až za čtyři až pět let.

5. až 16. července 1997 v povodí Moravy a Odry spadlo během pár dní místy až přes polovinu ročního úhrnu srážek. Řeky a jejich přítoky se značně rozvodnily. Zhruba třetina Česka byla zaplavená, nejvíce Morava a východní Čechy. Postiženo bylo 536 měst a obcí v 34 okresech, například části Ostravy, Otrokovic, Přerova a Olomouce. O život přišlo 50 lidí. Většina z nich utonula, někteří zemřeli v souvislosti s povodní z jiných důvodů. Nejtragičtější následky byly v obci Troubky na Přerovsku, kde zahynulo devět lidí a z obce zůstaly jen trosky. Téměř 80 000 lidí bylo evakuovaných, z toho víc jak 10 000 jich zůstalo bez střechy nad hlavou. Podle vyčíslených škod pak byly nejhorší povodně v srpnu 2002 (73 miliard korun), které jsou považovány za nejrozsáhlejší za poslední stovky let. Záplavy z roku 1997 jsou se škodami 63 miliard korun druhé nejhorší.

Od dob těchto ničivých povodní se v v Olomouckém kraji za uplynulých 25 let uskutečnily tři desítky významných protipovodňových opatření. Mezi nejvýznamnější a také nejnákladnější patří budovaná opatření v Olomouci, v Přerově, na severu kraje a v Hranicích. Stále však nezačala stavba vodního díla Skalička, které má ochránit před ničivými povodněmi obce a města v Pobečví. Opatření nejsou dokončena ani v Troubkách, symbolu záplav z léta 1997. Záplavy tehdy postihly v kraji 110 měst a obcí, 24 zde lidí zemřelo.

"Mezi nejvýznamnější a největší patří realizace I., II.A a II.B etapy protipovodňové ochrany Olomouce. Dále jsou to realizovaná opatření v horní části Moravy od Hanušovic přes Bohutín, Chromeč, Postřelmov, Sudkov, Lesnici, Leštinu až po Moravičany a Mitrovice, včetně opatření na Třebůvce od Loštic po Moravičany," řekl mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař. Všechna uvedená opatření se podle něj osvědčila například při povodni v roce 2010 či předloni.

V uplynulém čtvrtstoletí byla dokončena také protipovodňová opatření na řece Desné podél obcí Rapotín, Vikýřovic a Petrov nad Desnou. "Byly dokončeny dvě etapy protipovodňových opatření v Přerově, kde v současnosti probíhá výstavba další etapy ochrany města před povodněmi. A v současnosti také stavíme protipovodňová opatření v Hranicích, kde jsme v letošním roce dokončili rozsáhlou rekonstrukci jezu, která má také pozitivní vliv na ochranu města před povodněmi," doplnil Chmelař.

Právě Přerov a Hranice patří k sídlům v Pobečví, kterým ucelenou ochranu před extrémními povodněmi dokáže podle vodohospodářů poskytnout až vodní dílo Skalička, jehož stavba i podoba se plánuje řadu let a ochránit má až 100 000 obyvatel. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) na konci května oznámil, že dílo by mělo mít podobu boční suché nádrže. Stavba by podle něj mohla být zahájena za čtyři až pět let.

Na mnohých dalších protipovodňových opatřeních se stále pracuje - připravuje se například čtvrtá etapa protipovodňové ochrany Olomouce a podle Chmelaře jsou v různé fázi rozpracovanosti či příprav protipovodňová opatření v Troubkách či v Lipníku nad Bečvou. Právě v Troubkách se příprava protipovodňových opatření podle Chmelaře významně posunula. "Obec provedla aktualizaci územního plánu a pokročila i ve výkupech pozemků," doplnil mluvčí. Povodí se nyní zaměřuje prioritně i na oblast podél řeky Desné, opatření připravovaná ve spolupráci s obcemi by měla navázat na dokončenou protipovodňovou ochranu v Rapotíně, Vikýřovicích a Petrově nad Desnou.

Od roku 1999, kdy začala takzvaná nultá etapa výstavby protipovodňových opatření, do roku 2018 stát investoval do protipovodňových staveb prostřednictvím Povodí Moravy 4,7 miliardy korun. Dalších 1,1 miliardy jsou vyčleněny na výstavbu protipovodňových opatření v současné čtvrté etapě dotačního programu podpory prevence před povodněmi, která ještě nebyla ukončena.

Následky povodní v roce 1997

Škody dosáhly zhruba 63 miliard korun, což bylo přibližně 12 procent státního rozpočtu roku 1997. Vláda tehdy uvolnila 11,4 miliardy korun. V následujícím roce schválil parlament převod dalších čtyř miliard korun z výnosů malé privatizace na povodňový účet. Postupně byly uvolňovány i další finance. Poslanecká sněmovna schválila vydání tzv. povodňových dluhopisů ve výši do pěti miliard korun. Vláda požádala Evropskou komisi o možnost použít prostředky zhruba ve výši 1,42 miliardy korun z programu Phare, úvěr poskytla i Evropská investiční banka.

Škody na památkách činily více než šest milionů korun. Voda například zatopila asi 90 procent Podzámecké zahrady v Kroměříži, která je od roku 1998 na seznamu UNESCO.

Policie zjistila 42 případů podezření ze spáchání trestných činů proti majetku a nedotknutelnosti obydlí, ve většině případů se jednalo o vloupání do domů a bytů.

Bylo také zaznamenáno 19 závažných úniků škodlivých látek z vytopených skladů, ve zhruba 80 procentech se jednalo o únik ropných látek. Výskyt bakteriálního onemocnění leptospirózou se zvýšil až na pětinásobek. Na Weilovu žloutenku, která je jednou z forem leptospirózy, dokonce zemřeli čtyři lidé. Z toho dva byli záchranáři.

Legislativní mezeru částečně zacelila novela tzv. vodního zákona z roku 1998 a nařízení vlády z roku 1999, které upravuje spolupráci a úkoly povodňových orgánů. Vodohospodáři vypracovali studie protipovodňové ochrany. Při záplavách, které se Českem prohnaly v roce 2002, pracovaly již státní úřady lépe. Zlepšila se také informovanost.

Povodně v červenci 1997 zasáhly i sousední země. V Polsku přišlo o život více než 50 lidí a škody přesáhly 13 miliard zlotých (asi 130 miliard korun). Také na severu a východě Rakouska zahynulo pět osob. V Německu úroveň dolního toku Odry zlomila rekord z roku 1930. Na Slovensku byl nejvíce postižen severozápad a západ země.