Úsporný tarif nic neřeší, kritizují vládu kraje. Hledáme evropské řešení, vzkazuje Fiala

Hejtmani v pátek vyzvali vládu k přijetí rychlých opatření na národní úrovni i úrovni EU kvůli dramatickému růstu cen. Předseda Asociace krajů Martin Kuba (ODS) označil situaci v energetice za kolaps trhu. Premiér Petr Fiala (ODS) odpoledne oznámil, že po dohodě s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou svolá české předsednictví urychleně jednání rady ministrů pro energetiku k mimořádným opatřením k řešení energetické situace. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) doplnil, že jednání navrhne svolat na co nejbližší datum.

Asociace krajů dnes vyzvala vládu, aby regulovala ceny plynu a elektřiny pro domácnosti. Vláda by to měla udělat od začátku roku 2023, řekl novinářům jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS). Vláda by měla určit státního obchodníka s energií, jemuž by ji firmy musely prodat. Podle Kuby je to řešení pro školy, nemocnice i domovy seniorů. Vláda by také měla směřovat k tomu, že získá stoprocentní podíl ve výrobních kapacitách ČEZ. Na opatření by kabinet podle Kuby mohl použít peníze ze sektorové daně nebo příjmy ze zdanění každé vyrobené megawatthodiny. Více jsme o tom psali zde.

Fiala: Vláda se tím zabývá již týdny

Premiér Petr Fiala v reakci na to řekl, že podněty krajů nejsou nové a vláda už se jimi řadu týdnů zabývá. Žádné z navrhovaných opatření ale podle předsedy vlády nemá rychlé a jednoduché řešení.

„O celoevropském zastropování cen vstupních komodit do závěrných elektráren jednáme s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a bude to i velkým tématem pondělního jednání s německým kancléřem Olafem Scholzem. Pokračuje rovněž příprava variant transformace ČEZ s cílem, kterým je získání kontroly nad výrobními kapacitami elektřiny na našem území,“ uvedl premiér. Tzv. závěrná elektrárna plní síť a její cena je zásadní, je to hodnota, za kterou se prodává a kupuje elektřina na burze bez ohledu na to, za jaké náklady vyrábějí ostatní elektrárny.

Hejtman Schiller: Řešením není topit na 18 stupňů

Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) ČTK řekl, že opatření prezentovaná Kubou odsouhlasili všichni hejtmani. "Považujeme je za naprosto mimořádná, protože jsme v naprosto extrémní situaci a hrozí energetická chudoba. Nechceme tedy řešit pouze energie pro kraje a jejich organizace, ale i pro domácnosti a podnikatele," uvedl Grolich. Podle něj je vedle toho potřeba vést jednání na evropské úrovni o stanovení maximálních cen, která avizoval premiér Fiala. "K tomu je potřeba dotovat ceny pro plynové elektrárny, které jako poslední článek výroby elektřiny její cenu extrémně navyšují," dodal Grolich.

Také podle ústeckého hejtmana Schillera byla na navržených opatřeních jednoznačná shoda. "Není to jen o tom, jestli budeme topit na 18 nebo 20 stupňů, ale je to i o průmyslu, firmách, provozovnách," řekl ČTK. Dodal, že je nutné vyvolat jednání na evropské úrovni. Vláda by se podle Schillera měla také jednoznačně postavit k pokračování těžby uhlí. "Nemyslím si, že jsme v situaci, kdy bychom si mohli dovolit skončit s těžbou," uvedl. Ústecký kraj má jako jeden ze dvou krajů zafixované ceny elektřiny a plynu na příští rok. Druhým je podle Schillera Zlínský kraj. "Fatální dopad budou mít ceny na rozpočty obcí a měst. Částky, které měly na investice, budou muset dát do energií," řekl Schiller.

Vládu k zásahu před několika dny vyzval i liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj). "Hrozí omezení dostupnosti veřejných služeb, konec velké části podnikatelského sektoru a energetická chudoba domácností. Úsporný tarif podle všeho situaci neřeší, vláda musí stanovit maximální cenu. Dále musí ve veřejném sektoru stanovit objem služeb, které chce zachovat," uvedl dnes Půta pro ČTK. Podle něj dnešní návrh asociace krajů má stoprocentní podporu mezi hejtmany.

Regulace cen energií jinde

O regulaci cen energií se snaží i další země Evropské unie. V Maďarsku například je cena elektřiny a zemního plynu, kterou platí spotřebitelé, pevná a stanovená legislativou. Obyvatelé Maďarska jsou tedy ochráněni před růstem cen na trzích. Francie dala zhruba 20 miliard eur, aby mohla určit maximální cenu elektřiny a plynu. Slovenská vláda se dohodla s největším výrobcem elektřiny v zemi, společností Slovenské elektrárne (SE), na dodávkách elektrické energie za ceny, které jsou výrazně nižší než současné ceny na trhu. Vláda výměnou za dohodu s firmou ustoupí od plánovaného zvláštního zdanění podniku. Bulharský parlament již na konci loňského roku změnil rozhodnutí energetického regulačního úřadu o navýšení cen elektřiny a tepla, a zamezil tak dalšímu zvyšování cen až do konce března příštího roku. K určení maximální ceny energií se v EU rozhodly i Portugalsko nebo Španělsko.