OBRAZEM: Svatovítský poklad získal ostatky posledního českého krále Karla I.

Do Císařské kaple v chrámu sv. Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě byly po mši uloženy ostatky posledního českého krále a rakouského císaře Karla I. Rakouského. Ceremonie se zúčastnil jeho vnuk Karel Habsburský, který je stejně jako jeho děd členem rytířského Řádu sv. Jiří, nebo zástupce apoštolské nunciatury Giuseppe Silvestrini.

Mši celebroval římskokatolický duchovní a pomocný biskup pražský Václav Malý. Akt se konal k příležitosti 100. výročí úmrtí Karla I. Rakouského, který usedl na trůn na podzim roku 1916 po smrti císaře Františka Josefa.

„Samotný ostatek je drobná částečka žebra blahoslaveného Karla, která bude zde v chrámu uložena, dá-li Bůh, na věky. Český král se symbolicky vrací domů do místa, kde jsou pohřbeni jeho předci, protože on je potomek svaté Ludmily v třicáté druhé generaci, čili je to původem Přemyslovec," řekl Milan Novák, organizátor české pobočky Modlitební ligy blahoslaveného Karla za mír mezi národy.

Ostatky pocházejí z Madeiry. Když Karla I. blahoslavil papež Jan Pavel II., byly ostatky v Římě upraveny jako relikvie. Je u nich i dokument potvrzující jejich pravost. Jejich správcem je belgický princ, arcivévoda Lorenz. Ostatky se stanou součástí svatovítského pokladu, kde jsou i další ostatkové relikviáře. „Pro nás je pak důležité, že se jeho součástí stane právě i ostatek blahoslaveného Karla," řekl Novák.

Karel I. jako devětadvacetiletý muž měl plán co nejrychleji uzavřít mír a reformovat zkostnatělý stát. Nový styl vládnutí se mu prosadit nepodařilo. O dva roky později se monarchie po prohrané válce rozpadla a Karel se musel vzdát moci. Neúspěšně se ještě pokusil získat alespoň uherskou korunu. Zemřel v exilu na zápal plic ve 34 letech. Poslední český král byl blahoslaven v roce 2004. Ostatky Karla I. byly již před třemi týdny uloženy také do kaple olomoucké katedrály sv. Václava.

Ostatkem se chápe část těla, nejčastěji úlomky kostí, někdy ale třeba také kousek oděvu s krví světce. Získávají se z míst spojených se světci. Řád sv. Jiří je rytířským řádem habsbursko-lotrinské dynastie, sídlo má ve Vídni a pobočky v deseti evropských zemích. Jeho velmistrem dnes je hlava rodu, Karel Habsbursko-Lotrinský. Kořeny řádu sahají až do roku 1308 a velmistry byli i čeští králové a římští císaři, Karel IV., Zikmund Lucemburský a Václav IV., a také Karel I.