My nic, my poslanci

Česká vláda prodloužila do 11. dubna zákaz vycházení a zavřené obchody i restaurace. První dva týdny možná drakonická opatření dávala smysl, koronavirus tehdy byl nepřítel, o němž sice moc nevíme, ale působí hrozivě. Nicméně informací přibývá, také diskuse mezi epidemiology a virology získává tempo. Zodpovědná politika má povinnost na to reagovat.

K vyhlášení celostátní karantény i v České republice zásadně přispěly dvě věci – jednak vysoká smrtnost, tedy podíl nakažených, u kterých COVID-19 končí smrtí, jednak mediální palba 24/7 vrcholící otřesnými záběry ze severní Itálie. Od té doby jsme měli čas ptát se, jak silnou vypovídací hodnotu mají stovky mrtvých v nešťastných koutech planety, jako jsou Lombardie a Wu-chan, pro zbytek světa. Lombardií a Benátskem prochází Pádská nížina, která má nejšpinavější vzduch v EU.

Wu-chan je totéž v čínském vydání, tedy o patro horší. Loni ještě předtím, než na scénu vstoupil koronavirus, se ve Wu-chanu proti smogu demonstrovalo. I my laici chápeme, že v takto zkoušených krajích bude mnohem víc lidí s respiračními chorobami, na něž má nový koronavirus spadeno.

Celý článek najdete již nyní na EchoPrime nebo od čtvrtka na prodejních stáncích. Týdeník Echo si můžete objednat ZDE.