Smrt komunismu, vykřikovali hokejoví mistři světa. Pak je odsoudili za velezradu
Vykonstruovaný proces s hokejisty
Před 70 lety, 13. března 1950, zatkla československá státní bezpečnost v Praze devět československých hokejových mistrů světa. Ti pak byli spolu s dalšími třemi hokejovými reprezentanty ve vykonstruovaném procesu „proti Modrému a spol.“ odsouzeni za velezradu a špionáž k mnohaletým žalářům. Výše jejich trestu se pohybovala od 15 let k osmi měsícům. Komunistická moc tak dala sportovcům exemplárním způsobem najevo, kdo je pánem v zemi.
V hospodě u Herclíků v Pštrossově ulici bylo tehdy zatčeno devět hokejových reprezentantů: Augustin Bubník, Stanislav Konopásek, Václav Roziňák, Josef Jirka, Zlatomír Červený, Jiří Macelis, Antonín Španinger, Přemysl Hajný a Josef Stock. Vladimír Kobranov a Mojmír Ujčík byli zatčeni následující den. Později si policie přišla i pro hvězdného brankáře Bohumila Modrého.
Až na Modrého měli všichni reprezentovat Československo na hokejovém mistrovství světa v Londýně, a to jako obhájci zlata z posledních dvou šampionátů. Do Británie 11. března ale z rozhodnutí ministra informací Václava Kopeckého nikdo z hokejistů neodletěl. O neúčasti hokejistů na šampionátu v Londýně vedení KSČ oficiálně informovalo 13. března 1950 pod nepravdivou záminkou, že Britové odmítli vystavit vstupní víza československým rozhlasovým reportérům.
Zklamaní reprezentanti se týž den sešli v restauraci U Herclíků, nazývané Zlatá hospůdka, poblíž pražského Národního divadla. Rozčilení hráči si nebrali servítky a začala padat ostrá slova na adresu režimu. To už byli ovšem pod dohledem příslušníků Státní bezpečnosti (StB), která vzápětí začala zatýkat. „Pamatuju, jak jsme s Vaškem Roziňákem vybíhali z té hospody a křičeli, jak chceme mít křídla a chceme být volní. Křičeli jsme ‚smrt komunismu‘ a že chceme svobodu. Blázniví dvacetiletí kluci, mysleli jsme, že to všecko zvrátíme,“ připomněl později Augustin Bubník.
Do čela ilegální skupiny postavila tajná policie „Bóžu“ Modrého, kterého obvinila ze styku s cizími špióny a z úmyslu emigrovat. Špionáž a vlastizrada byly hlavním zaklínadlem zinscenovaného soudu, konaného v Praze v říjnu 1950. S nejvyššími tresty odešli Modrý (15 let), Bubník (14), Konopásek (12), Roziňák a Kobranov (oba deset). Žádný z obžalovaných nevyvázl bez trestu.
Mistři světa skončili v uranových dolech. Po propuštění se většina z nich k hokeji vrátila. V červenci 1968 byla celá skupina plně rehabilitována Nejvyšším soudem. Bohumil Modrý se tohoto dne již nedočkal, zemřel v roce 1963 ve věku 46 let na následky pobytu v uranových dolech.
V roce 2009 byla na budově v Pštrossově ulici v Praze 1, kde zatýkání hokejistů začalo, odhalena pamětní deska.