Váš hněv byl oprávněný, řekl Macron. Vychází vstříc požadavkům „žlutých vest“
Macron reaguje na protesty
AKTUALIZOVÁNO
1
Po týdnech bouřlivých protestů po celé Francii se francouzský prezident Emmanuel Macron rozhodl ustoupit demonstrantům. V pondělí večer v televizním projevu k národu slíbil řadu opatření v hospodářské a sociální oblasti, které by měly přispět ke zlepšení situace obyvatel země. Od nového roku zvýší minimální mzdu a daňové úlevy. Jeho vystoupení následovalo po několikahodinovém jednání s politickými a sociálními partnery.
Podle prezidenta Macrona byl hněv protestujících „hluboký a v mnoha ohledech oprávněný“. Mnoho lidí bylo nešťastných se svou životní úrovní a měli pocit, že jim nikdo nenaslouchá, řekl Macron. Za svůj podíl na situaci označil Macron to, že „mohl v lidech vyvolat pocit, že má jiné starosti a priority“. „Vím, že jsem některé z vás svými slovy zranil,“ řekl Macron.
„Požádám vládu a parlament, aby udělala, co je nezbytné, aby lidé mohli ze své práce od počátku příštího roku lépe žít,“ řekl Macron. V projevu k národu Macron avizoval mimo jiné zvýšení minimální mzdy o sto eur měsíčně či vyjmutí důchodců, kteří dostávají méně než 2000 eur měsíčně (52 000 Kč), ze zvýšení sociálních odvodů. Odměna zaměstnanců za přesčasy by neměla být nadále podrobena zdanění. Opatření prezident v projevu z Elysejského paláce označil za „hospodářský a sociální výjimečný stav“.
Zaměstnavatelé, kteří si to mohou dovolit, by měli podle prezidenta přispět k řešení napjaté situace a vyplatit svým zaměstnancům na konci roku prémii. Přislíbil, že by takovou mimořádnou výplatu stát nezatížil žádnými daněmi ani odvody.
Macron zároveň odmítl znovu zavést takzvanou solidární daň z bohatství (ISF), kterou vláda zrušila na počátku tohoto roku.
„Aby se nám dařilo, musíme se semknout a řešit všechny zásadní otázky národa,“ uvedl Macron. Jako součást debat, které by měly přinést řešení současných problémů, se prezident hodlá scházet se starosty města a obcí „region po regionu“. Do debaty by se podle něj měli zapojit i lidé mimo politické strany a slyšet by měl být i hlas nevoličů.
Pondělní projev byl prvním veřejným vystoupení francouzského prezidenta za více než týden. Reagoval jím na protesty takzvaných žlutých vest, kterým se nelíbí růst životních nákladů i některé plánované reformy francouzské vlády.
Uplynulou sobotu se na protestech sešlo 136 000 lidí. Podle aktuální bilance policie od 17. listopadu v souvislosti s protesty žlutých vest zadržela už 4500 osob. Čtyři tisíce z nich skončily ve vazbě.
Macron hněv Francouzů označil v projevu za hluboký, zároveň ale uvedl, že „může být naší šancí“. Hněv, jakkoli oprávněný, ale nikoho neopravňuje k násilí, útokům na policisty či rabování obchodů. Pořádek hodlá prezident obnovit všemi prostředky.
Ministr vnitra Christophe Castaner po Macronově projevu na twitteru napsal, že prezident „porozuměl hněvu“. „Jeho odpověď je jasná a silná. Nyní musí násilí přestat a musí se vrátit klid,“ napsal. Podle něj nastal čas na „občanský mír a republikánský dialog“.
Největší protesty od roku 1968
Hnutí žlutých vest nazvané po reflexním kusu oděvu, který patří k povinné výbavě aut nejen ve Francii, vzniklo na protest proti plánovanému zvýšení daně na pohonné hmoty. Protestujícím také vadila rostoucí nerovnost a to, že jejich příjmy stagnují, zatímco životní náklady stoupají. Emmanuela Macrona označují za „prezidenta bohatých“, který se nedokáže do situace běžných občanů vcítit. Protestující hlásící se k hnutí žlutých vest, které nemá žádného jednoznačného lídra, požadují ústupky jako je snižování daní, zvýšení minimální mzdy nebo nižší náklady na energie.
Rozsáhlá vlna protestů je mnohými považována za největší od nepokojů v roce 1968. Rozšířila se i do Belgie a Nizozemí. Podle britského deníku The Times se násilnosti snaží podněcovat i někteří uživatelé sociálních sítí napojení na Rusko. Na twitteru rozšiřovali fotografie lidí zraněných na demonstracích, které však se současným děním ve Francii nesouvisely, aby podpořili tvrzení o brutalitě francouzské policie. Rusko jakékoliv své zapojení odmítlo jako pomluvu.
