Orbán: Maďarsko je po rozsudku smrti naživu. Místo migrantů má vlastní děti

Maďarský premiér Viktor Orbán v nedělním poselství o stavu země varoval před ekonomickými problémy, hrozícími v letošním roce a následujících letech. Na podporu ekonomiky podle agentury Reuters ohlásil snížení daní a odvodů.

„Vidím před námi nebezpečné roky. Potřebujeme podniknout závažné kroky, abychom uhájili to, čeho jsme dosud dosáhli,“ řekl Orbán. „Čelíme hrozbě klimatické krize, demografického poklesu a nad evropskou ekonomikou se stahují temná mračna,“ dodal.

Maďarská ekonomika loni vzrostla o 4,9 procenta, ale minulý pátek vláda snížila svou předpověď růstu v letošním roce ze čtyř na 3,5 procenta, což by znamenalo největší zpomalení za čtyři roky.

Podle analytického střediska Eurasia Group by pouze ekonomický pokles mohl poškodit solidní základnu Orbánových voličů. Předpovědělo, že z tohoto důvodu bude vláda pokračovat v podpoře ekonomiky, zatímco ústřední banka udrží nízké sazby navzdory rostoucí inflaci.

Premiér podle agentury DPA také ohlásil nové „vnitrostátní konzultace“, jakési písemné referendum, které se má týkat údajných excesů v soudnictví, včetně vyplácení odškodného odsouzeným zločincům za špatné poměry ve věznicích. Vinu za to Orbán přičetl také organizacím a právníkům, údajně placených americkým miliardářem Georgem Sorosem. Otázka v referendu se má týkat také toho, zda má stát odškodnit skupinu Romů za to, že museli strávit školní rok ve zvláštní škole. „Nikdo by neměl dostat peníze, které si neodpracoval,“ řekl Orbán.

DPA dodala, že Orbánova referenda, nazývané „vnitrostátní konzultace“, sestávají z dotazníků zasílaných všem domácnostem. Otázky jsou podle agentury formulovány tak, aby odpovědi potvrzovaly cíle Orbánovy politiky. Tyto konzultace nejsou právně závazné a jejich vyhodnocení není transparentní. Až dosud se odehrálo osm takových „referend“, a to i o migraci a azylové politice.

Předseda vlády podle agentury MTI dál prohlásil, že sto let po „rozsudku smrti“, vyneseném nad Maďarskem jako poraženým státem v první světové válce v mírové smlouvě z Trianonu, je Maďarsko nejenže stále naživu, ale dokázalo se i vymanit ze sevření prstence nepřátelsky naladěných zemí. V současnosti totiž nachází společnou řeč se sousedním Slovenskem, Srbskem, Chorvatskem a Slovinskem, jakož se i zapojilo do širší spolupráce a aliancí. „Dějiny daly středoevropským národům příležitost vybudovat nové spojenectví založené na vlastních národních zájmech, což nám umožňuje bránit se hrozbám jak z východu, tak ze západu,“ řekl Orbán.

Premiér připomněl, že v rámci zmíněné mírové smlouvy, která po rozpadu Rakousko-Uherska vymezila hranice Maďarska a Československa, země přišla o dvě třetiny území a 63 procent obyvatelstva, přičemž každý třetí Maďar se ocitl za hranicemi Maďarska.

„Země, kterou přinutily kleknout na kolena, si zvolila namísto poklonkování sebeúctu a namísto migrantů vlastní, maďarské děti,“ shrnul předseda vlády postoje svého kabinetu a dodal, že v rámci Evropské unie cosi podobného existuje možná jen v Polsku.

Čtěte také: „Pouhý centimetr“ dělil dle Orbána jeho Fidesz od odchodu z lidovecké frakce

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.