„Budeme proklínáni a nazýváni zrádci.“ Tisíce Arménů vtrhly do ulic po projevu premiéra

V Arménii propukly protesty tisíců demonstrantů, kteří požadují rezignaci premiéra Nikola Pašinjana kvůli konfliktu na arménsko-ázerbájdžánské hranici v Náhorním Karabachu. Pašinjan totiž veřejně prohlásil, že by podepsal mírovou dohodu s Ázerbájdžánem. Ve prospěch této země se zřejmě chtěl vzdát území Náhorního Karabachu, o který se obě země přou desítky let. Do ulic vtrhly davy lidí a snažily se dostat do arménského parlamentu.

Boje v Karabachu si dosud vyžádaly celkem 155 mrtvých vojáků na obou stranách. Informoval o tom tajemník arménské rady bezpečnosti Armen Grigorjan. Klid zbraní měl začít platit ve středu ve 20:00 místního času (18:00 SELČ). Jak nicméně poznamenala agentura AP, předchozí příměří, které pomohlo dojednat Rusko, bylo brzy porušeno.

Mass protests in Yerevan. Protesters ask Armenian PM to resign. 💪🏻👏🏻let’s go!!! pic.twitter.com/vM0bHa5epP

— Jamie Sale (@JamieSale) September 15, 2022

Ostré střety mezi Arménií a Ázerbájdžánem propukly v noci na úterý. Země se z rozpoutání konfliktu viní navzájem. Předchozí dohoda o klidu zbraní měla platit od úterního rána, nebyla však dodržena.

Jen krátce před vyhlášením příměří vyšly do ulic arménské metropole tisíce protestujících, kteří obviňovali premiéra Nikola Pašinjana ze zrady země a požadovali jeho rezignaci. Pašinjan již předtím prohlásil, že v nejnovějších bojích zemřelo 105 arménských vojáků. Baku informovalo o 50 mrtvých ázerbájdžánských armádních příslušnících.

Podle arménské tiskové agentury News.am byli mezi protestujícími i příbuzní těch, kteří přišli v konfliktu o život. Policie zablokovala ulici u vchodu do parlamentu, aby protestujícím zabránila ve vstupu. Podle příspěvků na sociálních sítích se protestující pokusili vyrazit dveře budovy parlamentu.Demonstranti reagovali na Pašinjanovy výroky v jeho dřívějším projevu v parlamentu, že chce podepsat mírovou dohodu s Ázerbájdžánem.

„Chceme podepsat dohodu, za níž budeme kritizováni, proklínáni, nazýváni zrádci, lidé se možná dokonce rozhodnou odříznout nás od moci, nicméně budeme vděční, pokud v důsledku toho bude mít Arménská republika o rozloze 29 800 kilometrů čtverečních trvalý mír a bezpečnost. Zcela jasně říkám, že podepíšu rozhodnutí, které to zajistí. A nezajímá mě, co bude se mnou, zajímá mě, co bude s Arménskou republikou,“ řekl.

Poté však své výroky vzal částečně zpět s tím, že byly dezinterpretovány, to ale nezabránilo protestujícím naplnit ulice.