Pozdvižení ve Štrasburku: Už ani euro Babišovi
KOMENTÁŘ
KOMENTÁŘ
VÁLKA V IZRAELI
Zatykače, které dnes Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a na bývalého ministra obrany Joava Galanta, nejsou ...
V Česku vládnou podivné pořádky, pokud jde o to, jak přední politici, a zvláště premiér Andrej Babiš, čerpají veřejné dotace. Nutně to nemusí znamenat největší nepořádek v Evropě, přesto je Česko exemplární případ zneužívání. Deklaraci s tímto poselstvím odhlasoval v pátek většinou 77 procent Evropský parlament.
„Přestaňte plnit své kapsy penězi EU, pane Babiši!“ komentovala výzvu její hlavní autorka, bavorská europoslankyně Monika Hohlmeierová. Z české strany do soboty reagoval jen premiérem ovládaný Agrofert, jehož mluvčí konstatoval, že se europoslanci „nechali zneužít“.
Nutno přiznat, že v Česku to už patří k obvyklému standardu. Největším příjemcem dotací je podnik premiéra, který je přirozeně nejvyšší instancí rozhodující o tom, kdo dotace dostane. Komu se to nelíbí, ten je považován za radikála, jemuž je možno doporučit, ať si jde stěžovat na hlavní nádraží, protože úřady i parlament vždy premiérovi potvrdí, že svou funkci nezneužívá.
Proto je osvěžující dokument Evropského parlamentu, který popsal, jaký problém má Česko se svým premiérem ve skutečnosti. Souhrn je impozantní. Babiš se jako předseda vlády podílí na rozdělování eurodotací, i když ovládá Agrofert Group, jednoho z jejich největších příjemců v celé Evropské unii. Porušuje tím finanční nařízení Evropské unie, ovšem české úřady ho nestíhají, protože k tomu nemají potřebný zákon ani kompetence.
Některé z nich, například Státní zemědělský intervenční fond, jsou pod takovým politickým vlivem, že na jejich nestranné rozhodování nelze spoléhat. Proto musí Evropská komise zajistit, aby se také v Česku potřebná pravidla dodržovala. Rezoluce europoslanců sice přímo neříká, jak to mají komisaři udělat, upozorňuje však, že je třeba okamžitě ukončit šetření Evropské komise o dotacích pro Agrofert, při němž auditoři navrhli „finanční opravu“ téměř dvacet procent. Pak je třeba prověřit, jestli se jedná pouze o případ jednoho holdingu, anebo jde o „systémové zneužití finančních prostředků EU“. V takovém případě by mohla Evropská komise například pozastavit proplácení všech dotací, dokud se systémová chyba neodstraní. Český stát by u zmanipulovaných dotací nesměl vzít škodu na sebe, ale musel by žádat náhradu od těch, kdo škodu způsobili, tedy po premiérovi.
Samotnému Babišovi europoslanci doporučují, ať složí funkci, nebo prodá podnik, a k tomu dodávají, že je třeba něco udělat s „vysokou koncentrací soukromých médií v rukou několika osob“, přitom každý ví, že jednou z těchto osob je Babiš a dalšími podnikatelé využívající zdroje českého státu.
Popsané výtky nemohou informované občany v tuzemsku překvapit, v současné situaci České republiky však potěší už to, když někdo řekne, že bílá je bílá a černá zůstává černou. Dokonce mnozí lidé spíše skeptičtí k výkonnosti bruselských institucí musejí uznat, že Brusel prohlášením poslanců do značné míry vykoupil svou vinu, která spočívá v tom, že ještě loni bez řečí proplatil všechny dotace, jež Babiš v roli premiéra přidělil sám sobě v roli podnikatele.
Přesto existují lidé, kteří budou považovat protibabišovskou deklaraci za stejně nepřípustné vměšování do záležitostí českého státu, jako je poučování rumunské, polské a maďarské exekutivy porušující podle Bruselu nezávislost justice či tisku. Je pravda, že Česko zneužíváním dotací vystoupilo na stupně vítězů, jež patří státům nejvíc kritizovaným za údajné porušování zavedených norem evropské demokracie, a také není jisté, jestli má takové nálepkování smysl. Zároveň ovšem nelze popřít, že kolegové z Polska a Maďarska se dopustili spíše kavalírských deliktů, o jejichž vážnosti mohou diskutovat úctyhodná grémia ústavních právníků. Ovšem těžko se někdo zastane Čechů, kteří se dostali do role malých zlodějíčků dopadených při krádeži v samoobsluze a schopných přitom maximálně zapírat. To má ovšem politické důsledky, které jsou největší právě z pohledu obhájců tuzemské nezávislosti proti direktivám z Bruselu.
V pátek začali evropští premiéři projednávat záchranný plán pro evropskou ekonomiku otřesenou důsledky epidemie, který tuzemští euroskeptici označují za megalomanský nesmysl. Na Babiše mohli spoléhat, že odmítne podporu zaměřenou především na země evropského jihu. Ovšem stejného dne odhlasoval europarlament deklaraci o tom, že Babiš zneužívá eurodotace. Nahlas protestovat proti záchrannému plánu se sotva odváží, a pokud to přece jen zkusí, nikdo ho nebude brát vážně.
POLITICKÉ PREFERENCE
OSLAVY 17. LISTOPADU 1989