Imunolog Šinkora: Když vidím ty vládní nápady, říkám si, jestli na něčem nejedou

Češi jsou po Velikonocích napjatí, zda neporostou čísla pozitivních testů na koronavirus a vláda za to nepotrestá děti opětovným zavíráním škol. Imunolog Jiří Šinkora není ani čistý zavírač, ani čistý otvírač. Avšak pro výkon Babišovy vlády má jen ostré výrazy. V posledních týdnech sílí kritika očkovací strategie – puntičkářské dodržování předepsané pauzy mezi první a druhou dávkou; očkování jiných než rizikových skupin – a vládní místa nebo jejich poradní orgány začínají reagovat. Mezioborová skupina pro epidemické situace MeSES vedená infektologem Petrem Smejkalem například doporučila interval mezi první a druhou dávkou protáhnout. Ale jen málo odborníků po takových změnách kurzu o sobě může prohlásit: „Já jsem vám to říkal.“ Šinkora ano – a přichází s dalšími nápady.

I po roce panuje mezi laiky zmatek, jaké druhy ochrany si vlastně proti koronaviru vytváříme. Můžete pro nás ten chaos, ve kterém se míchají různé imunity, T-lymfocyty a protilátky, utřídit?

Vedle takzvané přirozené imunity všech vyšších organismů máme my, obratlovci, učenlivou neboli přizpůsobivou imunitu. Ta nás chrání proti mikrobům, a to natolik účinně, že se v našem nebezpečném světě dožíváme poměrně vysokého věku. Buňkami této druhé, přizpůsobivé imunity jsou lymfocyty, jedny ze základních druhů bílých krvinek. Jsou dvojího druhu. V první, vždy připravené a nejrychlejší linii obrany narazí viry na takzvané zabíječské T-lymfocyty, zkratkou CTL. Představte si CTL jako jakési osahávače, kteří v počtech miliard obíhají tělem, dotýkají se tělesných buněk a pomocí jakýchsi klíčů zjišťují, jestli na povrchu těch buněk není něco cizího. Tady je důležité, že každá tělesná buňka, která umí vyrábět bílkoviny, má na svém povrchu několik typů zámků, jejichž zámkové vložky jsou poskládané z úlomků všech bílkovin, které dotyčná buňka vyrábí. Tímto způsobem každá buňka hlásí do okolí, co v ní vzniká. Každý CTL má na svém povrchu desítky tisíc svých klíčů, připravených zapadnout do zámků. Při svém vzniku je ale CTL kontrolován na to, aby nezapadal do zámků s vložkami, které jsou jeho tělu vlastní. Jinými slovy – to zapadnutí klíče znamená, že zámek na povrchu osahávané buňky obsahoval vložku, která je pro tělo cizí a pochází buď z viru, nebo z mutované bílkoviny rakoviny. No a v tom případě CTL tu virem napadenou nebo rakovinnou buňku bez milosti zabije, namnoží sám sebe a jeho potomstvo zabíjí stejný typ buněk jako CTL rodič. Dokud rakovinné nebo virem napadené buňky úplně neodstraní. Poté, co to zabíjení skončí, některé T-lymfocyty usnou. Probudí je zase stejný druh infekce. Takže propříště jsme už připraveni, tomu se říká imunitní paměť. Tělo se naučilo, přizpůsobilo.

A jak fungují protilátky?

Po CTL jsou druhou složkou přizpůsobivé imunity B-buňky. Ty mají na svém povrchu jiný typ klíčů, těm se říká protilátky. Zase říkám klíče, ovšem u protilátek jsou to spíš pacičky, na které se mohou přichytit bílkoviny, když k nim jakoby pasují. Každá B-buňka má svůj vlastní, unikátní druh pacičky; a těch paciček má desítky tisíc. Pokud se k pacičce něco přilepí a současně je splněno mnoho dalších podmínek, aby byla jistota, že ten přílepek opravdu znamená nebezpečí pro naše tělo, může se B-lymfocyt rozhodnout, že je užitečné přeměnit se na továrnu, která bude už bez dalších pokynů pro své okolí vyrábět obrovská množství svých protilátek. Ty mají za úkol obalovat to, co do těla nepatří, a tím obalováním vetřelce zneškodňovat. Virus obalený protilátkami nemůže proniknout do našich buněk, takže to nás chrání. Kdybych teď řekl somatická hypermutace, zpronevěřím se závazku vysvětlovat věci pochopitelně. Ale když to vysvětlím tak, že B buňky, ještě než se přemění v továrnu na protilátky, mohou strukturu své pacičky přizpůsobit tomu, co se na ně lepí, tak aby se to na ně lepilo ještě víc, je to srozumitelnější? A celý ten proces chce čas, řekněme čtrnáct dní. Proto je protilátková imunita o dost pomalejší než CTL a proti rychle se množícím virům to nemusí stihnout. Což je hlavní příčina úmrtí starých lidí, kterým první linie, CTL, už dostatečně nefunguje.

Celý rozhovor s imunologem Jiřím Šinkorou si přečtěte již nyní na ECHOPRIME nebo v Týdeníku ECHO od čtvrtka na stáncích. Objednat si jej můžete zde.