Zemřel komunista Milouš Jakeš. Pohřeb proběhl v utajení

Zemřel komunista Milouš Jakeš. Pohřeb proběhl v utajení
Milouš Jakeš na srazu KSČM k příležitosti oslav 1. máje v roce 2019. Foto: Petr Podaný
Domov

ÚMRTÍ KOMUNISTICKÉHO PŘEDSTAVITELE

Echo24

V 97 letech zemřel někdejší generální tajemník ÚV KSČ a komunistický politik Milouš Jakeš. Uvedla to televize CNN Prima NEWS, která zároveň dodala, že pohřeb se konal dnes v pražském motolském krematoriu bez účasti veřejnosti. Radiožurnálu zprávu o Jakešově smrti potvrdil Josef Skála (KSČM). Jakeše od loňského listopadu stíhala policie spolu s Lubomírem Štrougalem kvůli střílení na československých hranicích.

Předseda KSČM Vojtěch Filip v úterý večer na dotaz ČTK sdělil, že informaci neumí ověřit. Jakešovo úmrtí nemohla potvrdit ani mluvčí komunistů Helena Grofová, Jakešova rodina podle ní nekomunikuje. O Jakešově úmrtí se přitom spekulovalo již v pondělí, Grofová tehdy ČTK s odkazem na zdroj z Jakešovy rodiny uvedla, že informace o úmrtí je nepravdivá.

Jakeš patřil mezi představitele konzervativního křídla KSČ. Během normalizace se podílel na čistkách ve straně. Tento kariérní politik vystoupal po stranickém žebříčku až na pomyslný vrchol, když byl v prosinci 1987 překvapivě zvolen nástupcem normalizačního šéfa komunistů Gustáva Husáka ve funkci generálního tajemníka ÚV KSČ, tedy nejvlivnější politické pozici tehdejší federace. Ještě před koncem roku 1989 byl Jakeš z komunistické strany vyloučen.

Do povědomí občanů se však zapsal především svým zmateným projevem z Červeného Hrádku u Rokycan, který ze záznamů bavil národ. Při demonstracích po 17. listopadu 1989 pak dav často skandoval heslo „Jakeše do koše“.

V letech 2016 a 2017 se Milouš Jakeš nechal natáčet ve stylu časosběrného dokumentu režisérem Pavlem Křemenem.

Trailer k filmu Milda zde:

Jakeš se narodil 12. srpna 1922 v obci České Chalupy na Českokrumlovsku. Studoval a poté pracoval v národním podniku Svit Zlín. Do komunistické strany vstoupil v roce 1945. Studoval na Vysoké škole stranické v Moskvě a postupně se dostal do ústředního výboru KSČ. V období Pražského jara v roce 1968 se přiklonil na stranu konzervativních sil v komunistické straně, což mu po okupaci vojsky Varšavské smlouvy zajistilo pokračování kariéry.

Jakešovo působení v nejvyšší stranické funkci je spojeno s agonií a následným pádem komunistického zřízení v Československu. Projev v Červeném Hrádku z něj udělal nechtěnou komediální hvězdu. Mimo jiné v něm apeloval na to, aby komunisté získali podporu obyvatel a nezůstali sami „jak kůl v plotě“. Projev byl pro mnohé Čechy i Slováky signálem, že vládnoucí režim není tak silný, jak se tvářil při rozhánění opozičních demonstrací. „To není jednoduchý proces, ta přestavba. To je proces, bych řekl, v kterým se ne každý dost vyzná,“ řekl například posluchačům k tehdejší politické situaci.

Listopadové události roku 1989 považoval Jakeš za kontrarevoluční převrat vedoucí k porážce socialismu. Studentské shromáždění podle něj zneužili pro své účely příslušníci Státní bezpečnosti v čele s Alojzem Lorencem ve spolupráci s některými členy tehdejšího ústředního výboru KSČ, kteří si přáli změnit stranické vedení. „Chtěli změnit svým činem vedení strany a zatím otevírali cestu k likvidaci socialismu,“ uvedl Jakeš v prohlášení, které předloni v listopadu předal ČTK.

 

Související články