Bouřlivá atmosféra na Radě České televize. Hádky o to, co znamená „deficitní rozpočet“
EMOCE NA RADĚ ČT
Středeční jednání Rady ČT vyvolávalo značné emoce. Atmosféru mezi radními vyostřilo schvalování výroční zprávy, především otázka, zda je hospodaření deficitní. Podle radního Zdeňka Šarapatky bylo trvání na zanesení informace do výroční zprávy politickým zadáním, se kterým do rady přišli nově zvolení radní. Konflikt mezi členy rady se strhl také kolem otázky odměn pro generálního ředitele ČT. Radní Hana Lipovská navrhovala nulu. Nakonec bylo rozhodnuto, že Petr Dvořák získá bonus ve výši dvou třetin roční mzdy, tedy zhruba 1,6 milionu Kč. Radní rovněž zvolili ze svých řad nového předsedu a to Reného Kühna.
Největší emoce vyvolalo schvalování výroční správy. „Proč na více než 100 stranách není jedna pregnantní věta, že hospodaření roku 2019 skončilo v praktické ztrátě 190 milionů korun? To auditor nevyžaduje?“ ptal se radní Roman Bradáč.
Na to však reagoval David Břinčil, finanční ředitel ČT: „Ztráta je pojem z účetní závěrky. Účetnictví České televize je podle zákona o účetnictví a podle vyhlášky, která definuje metodiky a podobu účetních výkazů. ČT používá současnou metodiku a účtuje podle vyhlášky nejméně od roku 2004. Auditor porovnává naše účetnictví s tou vyhláškou. Tam není jiná volba.“
Radní Pavel Matocha zase namítl, že účetní fondový model, který ČT používá, by podle něj znamenal, že by bylo hospodaření vyrovnané, i kdyby byla televize ve skutečnosti ve ztrátě.
Podle Břinčila však byla výroční správa v souladu se zákonem. „Nepouštějme se do situace, že bude ČT sestavovat účetní závěrku v souladu se zákonem a řekne, že je to cosi mimochodem, a vedle toho by udělala jinou účetní závěrku s jiným závěrem, to bychom auditem neprošli. Dívejme se na příjmy a výdaje ČT, na používání finančních prostředků, to je to, co ovlivňuje současnost a budoucnost. Jako rada se spolu s námi máte zabývat tím, jaké budou výdaje, ne jaké budou nepeněžní položky.“
Podobně reagoval také generální ředitel Petr Dvořák. „Přesně se tu ukazuje zmatenost a nepochopení, co je fond poplatků a co je hotovostní rezerva. Ten rozdíl je velmi detailně popsán na straně 76 ve výroční zprávě o hospodaření. Se spoustou věcí, které byly řečeny, vřele souhlasím. S čím mám zásadní problém, je používání slova deficit, protože je to ekonomická veličina. Hospodaření ČT není deficitní, neutrácí víc peněz, než má k dispozici. S tím zásadně nesouhlasím, dá se to opřít o výroky auditorů, žádný z nich to nezpochybnil od roku 2004, a všechny výroky od roku 2011, kdy řídím ČT, jsou bez výhrad,“ řekl
Hospodaření za rok 2019 podle Matochy deficitní je: „Překvapuje mě, že tu ředitel tak bojuje proti slovu deficitní.“
Na to však ostrým způsobem reagoval Šarapatka. „Jste nový člen rady, jste tu podruhé. Nikdy jste nebyl obhajovat výroční zprávu před poslanci, protože byste měl konkrétní představu, na jaké úrovni vystupují a jak jsou schopni se chytit slova deficit, aby pak s připravenými papírky na nějakém semináři motali dohromady pojmy,“ řekl. Opakování pojmu ze strany nových členů Rady ČT považuje za politické zadání. „Vnímám velmi citlivě a chápu, co má za výhradu generální ředitel vůči pojmu deficit,“ poznamenal.
Podle Matochy však do sporu míchá politiku právě Šarapatka. „Vy víte, že hospodaření bylo deficitní a z politických důvodů to tam nechcete dát, takže jste to vy, kdo do toho míchá politiku,“ reagoval radní Matocha. Navrhl usnesení, že hospodaření za rok 2019 bylo účetně vyrovnané, ale čerpání televizních poplatků do výnosů bylo vyšší než příjmy z nich, což je dlouhodobě neudržitelné. Pro bylo 9 radních. Rada nakonec výroční zprávu o hospodaření ČT v roce 2019 schválila.
Generální ředitel České televize získá za loňský rok bonus ve výši dvou třetin
Další konflikt nastal ohledně výše odměny pro generálního ředitele Petra Dvořáka. Radní Hana Lipovská navrhla, aby generální ředitel Petr Dvořák nedostal za loňský rok žádný bonus: „Nedat bonus neznamená dát pětku nebo vyhodit, od toho je odvolání generálního ředitele, ale o tom se tu nemluví. Dát plnou mzdu znamená dát jedničku. A my řešíme, jestli dáváme jedničku s hvězdičkou, nebo jedničku. Rada ČT je orgán, jímž se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu ČT. Nekopeme za pana generálního ředitele, ale za veřejnost.“
Na to reagoval sám Dvořák: „Stále ještě žijeme v právním státě, v něm platí smlouvy a pravidla. Moje pracovní smlouva má kritéria, o nichž můžeme diskutovat, zda jsou dobrá, špatná, pevná nebo vágní. A na základě nich by měla rada vyhodnotit, zda televize fungovala, nebo ne. Podle mě fungovala velmi dobře, nejen z hlediska programu, kdy byla nejsledovanější televizí na trhu, ale také z hlediska kvalitativní parametrů. Povedlo se nám zahájit proces přechodu na DVB-T2, i z hlediska hospodaření se nám dařilo daleko lépe.“ Udělování bonusu na škále 0 nebo 1 považoval za velmi nestandardní. „Cítím, že podtext je spíš politický, než že by tam bylo ekonomické či právní rozhodování,“ řekl.
Šarapatka polemizoval s výtkami Hany Lipovské vůči generálnímu řediteli, která nechce bonus udělit mimo jiné kvůli tomu, že podíl ČT na trhu nebyl 30,13 %, ale 29,99 %. V minulosti se jako orientační hledisko bralo, že by podíl ČT na trhu neměl klesnout pod 30 procent. „Myslíte úplně vážně, že by jedním z kritérií pro nepřiznání bonusu byla setina procenta?“ ptal se Šarapatka.
Pro nulový bonus byli také další z nových radních. „Nacházíme se v situaci bezprecedentního hospodářského poklesu, podniky napříč ekonomikami brutální šetří, škrtají bonusy a prémie, zaměstnancům se snižují základní mzdy. V této situaci je správné, aby Rada ČT řekla, že bonus generálnímu řediteli z těchto důvodů za rok 2019 nebude přiznán,“ řekl radní Pavel Matocha. Proti hlasovali ještě Roman Bradáč a Luboš Xaver Veselý.
Generální ředitel nakonec získá za loňský rok bonus ve výši dvou třetin roční mzdy, tedy zhruba 1,6 milionu Kč. Rada ČT o tom rozhodla počtem osmi hlasů z 15. Důvodem snížení je podle členů rady horší komunikace s radou o přípravě rozpočtu na rok 2020. Loni dostal Dvořák bonus v nesnížené výši 2,4 milionu Kč a stejné to bylo i v předchozích letech.
Rada si také volila nové vedení. Předsedou se stal René Kühn a místopředsedy Jaroslav Dědič, Pavel Matocha a Daniel Váňa.