Broučkový ráj a premiér v pokušení
Komentář
V sedmdesátých letech devatenáctého století napadl smrkové lesy na Šumavě kůrovec a začalo se těžit ve velkém. Nastal „broučkový ráj“ a většina šumavské populace tehdy zbohatla na prodeji dřeva. Nechme stranou, že ráj skončil a že pokles příjmů za pár let Šumavu vylidnil.
V první reakci to člověka nenapadne, ale broučkový ráj se vrací. Kůrovec zaútočil především na Jeseníky a Beskydy, ohroženy jsou i další regiony, bude tedy nutné vytěžit miliony metrů krychlových dřeva. Nezanedbatelná otázka zní, kdo na „broučcích“ zbohatne tentokrát. Včera se o tom radil premiér s odpovědnými ministry a média opatrně připomínala, že přitom došlo k závažnému střetu zájmů.
Protagonistou ministerské porady byl podle očekávání Andrej Babiš, premiér a zároveň největší lesník v zemi. Je pravda, že svou dřevařskou firmu Uniles předal společně s celým Agrofertem do svěřeneckých fondů, ty ovšem ovládají jeho příbuzní a právníci. V každém případě se v období 2014–2017, kdy byl Babiš vicepremiérem, stal Uniles největší lesnickou firmou. Posloužily k tomu zakázky na těžbu dříví od státního podniku Lesy ČR, kterému patří polovina tuzemských lesů. Před pěti lety hospodařil Uniles v každém osmém státním polesí, dnes už má ve správě čtvrtinu.
Premiér a ministři vesměs za hnutí ANO na své poradě varovali, že stát čelí největší kůrovcové kalamitě od dob Marie Terezie. Za viníka označili někdejšího ministra zemědělství Mariana Jurečku (KDU-ČSL), který prý kůrovcovou kalamitu včas nepodchytil. Ze stejného důvodu byl propuštěn Jurečkův generální ředitel Lesů ČR Daniel Szorád. Uniles ani další firmy, které ve státních lesích hospodařily a nebezpečí kůrovce ignorovaly, k viníkům připočteny nebyly. Ministři naopak chtějí právě s jejich pomocí nebezpečného kůrovce potřít.
Za vším hledej Agrofert
Z vyjádření premiéra a ministrů pro ČTK vypadá řešení tak, že se začne těžit ve velkém. V některých regionech může být vyhlášen krizový stav, který lesníkům zaručí snazší přístup do lesů přes cizí pozemky. Vláda zajistí potřebné pracovní síly dovozem z Ukrajiny, Běloruska a Srbska, pro poražené stromy sežene potřebné skladovací prostory a domluví se státními dopravci odvoz. Stát chce také „řešit odbyt dřeva“. Jak by to mohlo vypadat, naznačil ve svém komentáři propuštěný ředitel Szorád, který nepřesně uvedl, že Bavorsko dotuje prodej kůrovcového dřeva částkou 100 milionů eur ročně (ve skutečnosti Bavoři dotují pouze ty lesníky, kteří zajistí na místě vytěžených smrků výsadbu bukových lesů). O tom, kdo bude těžit, nebyla na ministerské poradě řeč. Nemůže být ovšem pochyb, že vykonavatelem mohou být jen ti, kdo dokážou těžbu dřeva ve velkém organizovat, tedy lesničtí giganti v čele s největším podnikem jménem Uniles. Zakázky na těžbu bude možné z důvodů krize přidělovat bez soutěže.
Kůrovcová kalamita je opravdu značná, jak svědčí kromě prosté návštěvy Jeseníků také výroky o jejích „apokalypických rozměrech“ na Bruntálsku a Olomoucku, které se najdou na odborném webu Les aktuálně. Také se dá pochopit, že členové vlády v první reakci navrhli veškerá možná opatření, která jim přišla na mysl. Přesto se nejde zbavit podezření, že jeden z nich doporučoval podle pravidla, že košile je bližší než kabát.
Historie broučkového ráje ze Šumavy po roce 1870 připomíná, že jedním z průvodních jevů kalamity bylo takřka zázračné zbohatnutí dosud chudých šumavských sedláků. Minimálně stejnou a zřejmě ještě větší příležitost ke zbohatnutí nabízí kalamita, která začíná rokem 2018. Dnes vláda pod vedením premiéra plánuje složitou logistiku těžby kůrovcového dřeva a slibuje pro ni státní podporu, zamýšlí se i nad tím, jak zajistit při prodeji dřeva dobrou cenu. S kůrovcem bojují okolní země, proto je také u nás třeba něco dělat, a rovněž dá se pochopit, že ani v Česku to bez státní podpory nepůjde. Přesto nejde přehlížet riziko, že vládní tažení nemusí mít za hlavní cíl likvidaci kůrovce a obnovu zničených lesů, ale přesun značné části ze státních miliard na účet firmy, kterou premiér ovládá prostřednictvím svých blízkých.