„Elity jdou proti obyčejným lidem. Kultura strachu nafukuje hrozby“

SOCIOLOG FRANK FUREDI O ELITÁCH

„Elity jdou proti obyčejným lidem. Kultura strachu nafukuje hrozby“
"Elity pravidelně dostávají šok z toho, jak velký počet lidí různě po Evropě volí populistické strany. Pokoušejí se proto delegitimizovat populismus, kdy se nám sugeruje, že voliči populistických stran jsou buď hloupí a nemyslící tvorové, nebo že jim chybí vzdělání, takže ani nevědí, co je v jejich zájmu. Označují voliče populistických stran za krajní pravici, fašisty, xenofoby, homofoby," říká Frank Furedi. Foto: archiv
1
Týdeník
Daniel Kaiser
Sdílet:

Poslední dobou se zdá, že moderní společnost žije od jednoho strachu k druhému: panika kolem covidu-19, opičí neštovice, čerstvě vlny veder a motiv klimatické krize. Nabízí se otázka, nakolik jsou tyto obavy odůvodněné a nakolik jen prefabrikované a jestli je elity vědomě používají k prosazování své politiky. Emeritní profesor sociologie na univerzitě Kent Frank Furedi je autorem zásadních prací o kultuře a politice strachu. Ohledně války na Ukrajině si všímá toho, že Spojené státy ruský vpád na Ukrajinu používají jako nástroj k obnovení své morální autority.

„Já v této válce podporuji Ukrajinu, stoprocentně. Současně vidím, jak legitimní obrana Ukrajiny prorůstá se zástupnou válkou mezi Amerikou a Ruskem. Ukrajina byla použita jako nástroj k morální rehabilitaci Západu, který má ukázat, že my jsme tábor svobody, že jsme mravnější a tím, jak žijeme v demokracii, prostě nemáme rádi Rusy. Působí to málem jako touha oživit studenou válku, to rozdělení světa na ďábelské Rusko a Ameriku jako maják svobody,“ říká Frank Furedi v rozhovoru pro Týdeník Echo.

Jedním z leitmotivů vašeho uvažování o světě je nelítostný boj elit proti obyčejnému lidu. Jak byste ho vysvětlil?

Jsou za tím obavy části elit, že ztrácejí vliv a kontrolu nad velkými částmi společnosti. Že se jejich pohled na svět, jejich žebříček hodnot od člověka žijícího obyčejný život dramaticky liší. Ony pravidelně dostávají šok z toho, jak velký počet lidí různě po Evropě, v zemích jako Itálie nebo Francie, volí populistické strany. Pokoušejí se proto delegitimizovat populismus, kdy se nám sugeruje, že voliči populistických stran jsou buď hloupí a nemyslící tvorové, nebo že jim chybí vzdělání, takže ani nevědí, co je v jejich zájmu. Označují voliče populistických stran za krajní pravici, fašisty, xenofoby, homofoby, nazvou je jakoukoli odpudivostí, která vás napadne. Je to metoda, jak populistické hnutí sociálně izolovat, jak zase získat kontrolu. Nepochybně se jim povedlo dát slovu populismus, které kdysi mělo víceméně pozitivní konotace, naprosto negativní zvuk.

A kdo si vlastně začal, elity proti populistům, nebo populisté proti elitám?

Dokud se například oligarchie ovládající Evropskou unii, tehdy Evropská společenství, neocitala pod tlakem, nemusela se bát. Od 90. let ale v Evropě mnoho lidí postupně začalo odmítat jejich sklon k federalizaci, snahu národních politiků předat státní suverenitu, protestovalo proti tomu, jakým slovníkem elity kritizují národní hrdost a přirozené vlastenectví. Tady bych viděl zrod populistické vlny v tom smyslu, jak je dnes populismus chápán. Od tohoto okamžiku elity varují před populismem a systematicky útočí na každý jeho symptom. Vedeme tento rozhovor na přelomu července a srpna 2022 a mohli bychom se bavit o předvolební kampani v Itálii a o systematické snaze stigmatizovat a v podstatě kriminalizovat italské populisty coby protidemokratickou sílu a potenciální fašisty. Je to zcela zjevně politická hysterie, která se bohužel stává normou.

Co to je kultura strachu? A zneužívají elity i válku na Ukrajině? Celý rozhovor si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo v tištěném vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.

Frank Furedi (1947) se narodil v Budapešti jako Füredi Ferenc. Po nezdařeném protikomunistickém povstání rodina v listopadu 1956 emigrovala do Kanady. V Montrealu Furedi vystudoval mezinárodní vztahy. Od roku 1969 žije v Británii, kde pokračoval ve studiu. Specializoval se na imperialismus a na africkou politiku. Jeho manželka Ann byla dlouhá léta v Británii přední advokátkou práva žen na potrat. Furedi se od 90. let rostoucí měrou angažoval v kampaních za svobodu projevu. V Británii patří mezi nejcitovanější sociology. Dosud vydal 25 knih.

 

Sdílet:

Hlavní zprávy

×

Podobné články