Svobodná a krásná Čína. Kde se vlastně vzal Tchaj-wan

Svobodná a krásná Čína. Kde se vlastně vzal Tchaj-wan
Tchaj-wan čili Čínská republika. Necelých 24 milionů obyvatel, průměrná hustota zalidnění: 636 obyvatel na km2 (v ČR 136). Foto: Shutterstock
Svět

ECHOPRIME

Ondřej Šmigol

V české politice se objevila nová dělicí linie. Stal se jí mezinárodně neuznávaný stát, který je v podivném právním limbu. Zároveň je to jeden z původních „asijských tygrů“, jenž se dokázal během pár dekád vypracovat ze zaostalé země na technologickou mocnost. Řeč je samozřejmě o Tchaj-wanu, sám sebe nazývající Čínskou republikou.

Plánovaná návštěva Tchaj-wanu udělala ze zesnulého předsedy Senátu Jaroslava Kubery přes noc miláčka liberálních kruhů. Z Miloše Vystrčila, jeho nástupce v úřadě, se zase díky rozhodnutí dostát Kuberovu slibu stal favorit na příštího prezidenta, aspoň v liberální bublině.

Na druhé straně tu máme Hrad, který se často chová víc jako čínská lobbistická kancelář než jako prezidentský úřad. Tváří se, že jakékoli narušení vztahů s Čínou bude znamenat konec čínských investic a totální pád české ekonomiky. A to přesto, že například v roce 2017 dosahoval stav čínských investic v ČR 410 milionů korun, přitom Tchaj-wan u nás v témže období investoval 5,7 miliardy korun.

Tchaj-wan se stal součástí českého vnitropolitického boje, přitom o této neobyčejné zemi mnoho nevíme.

Přestože ostrov leží jen asi 130 kilometrů od kontinentální Číny, císařové o něj dlouho nejevili valný zájem. První ho pojmenovali okolo plující Portugalci v roce 1542 Ilha Formosa neboli Krásný ostrov. Formosa byla běžně užívaným názvem ještě ve 20. století.

Celý text Ondřeje Šmigola si můžete přečíst na EchoPrime. A nebo v tištěném vydání Týdeníku Echo. Předplatit si jej můžete zde.

Foto: Týdeník Echo