Orbán napínal Evropu 26 dní. Embargo na ruskou ropu schválila EU jemu na míru

EU VS. ORBÁN

Orbán napínal Evropu 26 dní. Embargo na ruskou ropu schválila EU jemu na míru
Maďarský premiér Viktor Orbán. Foto: Shutterstock
1
Ekonomika

Jan Křovák

Summit Evropské unie v noci na úterý našel shodu na embargu, které se bezprostředně dotkne více než dvou třetin dovozu ruské ropy. Lídři se dohodli, že sedmadvacítka zakáže dovoz ruské ropy tankery, přeprava ropovodem Družba má dostat časově omezenou výjimku. Jedná se podle řady expertů o vítězství pro Viktora Orbána, který téměř měsíc blokoval schválení tohoto balíčku sankcí.

Lodní doprava obstarává zhruba dvě třetiny objemu mířícího z Ruska, podle šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové však EU počítá i s individuálními závazky Polska a Německa zastavit do konce roku odběr ropy proudící k nim severní větví Družby. Jižní větev (takzvaná Družba 2), která má být díky výjimce v provozu i po začátku platnosti embarga, přepravuje přibližně desetinu celkového ruského vývozu ropy do EU. Ropa touto cestou proudí do Maďarska, na Slovensko a do Česka.

Přijetí šestého balíku sankcí výrazně blokovalo Maďarsko a především jeho premiér Viktor Orbán, upozorňuje deník New York Times. Právě kvůli jeho souhlasu evropští lídři podle listu umožnili import přes ropovod. Součástí dohody bylo také ujištění, že v případě zasažení ropovodu, kterým se dodává ruská ropa a který vede přes Ukrajinu, bude Maďarsko moci ropu dovážet, aniž by bylo obviněno z porušení sankcí.

Kolektivní ústupek Orbánovi, který 26 dní bránil schválení navrhovaných sankcí, umožnil šéfům států a vlád EU v pondělí pozdě večer vyhlásit úspěch při přijímání balíku sankcí, které mají potrestat Moskvu za napadení Ukrajiny. Zároveň ale ušetřil Brusel nepříjemné ostudy, která by ho čekala, kdyby se mu nepodařilo přijmout vytoužené embargo, uvádí server Politico. Podle řady diplomatů a představitelů Evropské unie dal Orbán jednoznačně přednost zájmům Maďarska před společným zájmem zastavit postup ruské armády na Ukrajině. Deník NYT připomíná, že Orbán byl v minulosti příležitostným Putinovým spojencem.

Kvůli blokování balíčku ze strany Maďarska vyrazila do Budapešti za Orbánem i von der Leyenová. Před začátkem summitu nepočítala s tím, že by mohli lídři EU sankce schválit už na tomto summitu. „Jsem velmi ráda, že se vedoucí představitelé dokázali v zásadě dohodnout na šestém balíčku sankcí,“ uvedla von der Leyenová na tiskové konferenci. „Díky tomu by Rada nyní měla být schopna do konce roku dokončit zákaz téměř 90 procent veškerého dovozu ruské ropy,“ dodala.

Server Politico poukazuje na to, že velmi obtížný, až utrápený proces vedoucí k dosažení politické dohody, podtrhl zvyšující se obtížnost, které EU čelí v souvislosti se snahou potrestat Rusko za válečnou agresi. Von der Leyenová hovořila o plánu uvalit embargo na dovoz ruské ropy už 4. května a z jejího narativu bylo patrné, že s opatřením počítá v řádu dní. Místo toho proces trval téměř měsíc.

Sám Orbán komentoval svůj úspěch se slovy, že evropští lídři dosáhli dohody. „Maďarsko má výjimku z embarga na dovoz ropy,“ napsal na svém Facebooku Orbán. „Naše rodiny mohou nyní v klidu spát, protože jsme zneškodnili většinu nápadů, z nichž vstávaly vlasy na hlavě,“ dodal.

Fiala: Vyjednávání je lepší než hrozby

Český premiér Petr Fiala před odletem do Bruselu příliš nevyjasnil, jak se jeho vláda k posledním návrhům staví, naznačil však, že bude chtít pro Česko odklad zákazu nákupu ropných produktů, k čemuž nakonec došlo. „Na Evropské radě jsme se shodli, že se chceme jako EU odstřihnout od ruské ropy. Okamžitě od ropy, co proudí po moři, což jsou dvě třetiny našeho dovozu z Ruska. Postupně pak i od dodávek skrze ropovody,“ uvedl Fiala hned po jednání.

„Včerejší jednání bylo velmi užitečné, podle mého názoru proběhla důležitá debata. Navíc s výborným výsledkem, jak pro EU, tak pro Českou republiku. Včera se nakonec všechna ta problematická témata podařilo vyřešit. Všichni prokázali vůli ukázat jednoznačný postoj Rusku, že na ruskou agresi vůči Ukrajině bude reagováno dalšími sankcemi,“ řekl Fiala v úterý ráno na tiskové konferenci. „Česká republika jako vnitrozemský stát se specifickými podmínkami bude mít výjimku 18 měsíců, po kterou bude možné dovážet produkty z ropy,“ dodal s tím, že EU zohlednila podmínky vnitrozemských států, které z historických a geografických důvodů nemají k ropě přístup.

O Maďarsku a obstrukcích Viktora Orbána během vyjednávání o tomto balíku sankcí hovořil Fiala velmi diplomaticky. „Mě zajímá, co dělá Česká republika. My jsme nehrozili žádným vetem a nevykřikovali jsme nic do médií a fungovalo to velice dobře. Vyjednávání je lepší než nějaké hrozby. Ten dokument jako takový neobsahuje konkrétní výjimky pro konkrétní země, ale zaručuje určité obecné podmínky. Viktor Orbán při tom jednání podpořil ty sankce a závěry Evropské rady,“ uvedl Fiala s tím, že žádný stát podle něj nebude z výjimek vydělávat.

Polský premiér Mateusz Morawiecki (PiS) uvedl, že chápe, že existují země, které nemají přístup k pobřeží, a proto jsou odsouzeny k přepravě ropy pouze ropovodem. „Máme pro ně speciální řešení, ale pokud tyto země, včetně Maďarska, samozřejmě tato řešení nepřijmou, Polsko bude požadovat zavedení speciálního nástroje pro vyrovnávání cen,“ uvedl Morawiecki ještě před summitem. „Takže země, která bude ruskou ropu používat nadále, nebude schopna těžit z nižších cen a konkurovat jiným zemím. Všechny cenové nerovnosti se vyrovnají,“ dodal polský premiér.

Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda, uvedl, že pokud Rusko nebude moci dovážet do EU ropu po moři, tankery, a pokud se od ruské ropy ze severní větve Družby odstřihnou Německo a Polsko, sníží se vývoz ruské ropy do EU o zhruba 90 procent, což už je pro Putinův režim citelný nepříznivý zásah. „Kreml jen v důsledku embarga na ropu vyváženou do EU po moři přijde ročně o zhruba 230 miliard korun, neboť bude muset danou ropu prodávat levněji – až o 34 dolarů na barel – v Asii, zemím jako Indie nebo Čína. Ty jsou tak vítězi situace. Zatímco EU se bude muset smířit s vysokými cenami ropy a pohonných hmot a Rusko s citelným poklesem ropných příjmů, Indie, Čína a další asijské země budou ruskou ropu nakupovat v historicky rekordní slevě,“ uvedl Kovanda.

Kromě protiruských sankcí má mimořádný summit EU na programu debaty o humanitární, vojenské a finanční pomoci Ukrajině a o podpoře poválečné obnovy země. Sedmadvacítka od začátku invaze v podobě makroekonomické, krizové či humanitární pomoci poskytla Kyjevu zhruba 4,1 miliardy eur, další dvě miliardy vyčlenila na vojenskou pomoc.

Evropská komise nyní navrhuje dalších devět miliard na okamžité potřeby ukrajinského státu, přičemž není zcela jasné, zda má jít o půjčku nebo dotaci.