Pomoc rodičům a firmám od státu drhne. Peníze pro agrární holdingy schválila vláda hned

ZEMĚDĚLSKÉ DOTACE

Pomoc rodičům a firmám od státu drhne. Peníze pro agrární holdingy schválila vláda hned
Ekonomika

Ladislav Šustr

Řada rodičů stále čeká i v druhé polovině května na březnové ošetřovné, přesto se už dnes mohou velké zemědělské koncerny těšit na vyšší dotace a okamžitou pomoc. Resort zemědělství totiž dostal od vlády kompenzaci ve výši 4,3 miliardy korun. Dotace navíc byly navýšeny na 4,4 miliardy korun. Největší objem peněz je navíc vypsán do živočišné výroby, kde mají své firmy i premiér Andrej Babiš (zaparkované ve svěřenském fondu) a ministr zemědělství Miroslav Toman.

Zemědělství se pomoci dočkalo potichu již 26. března, kdy vláda Andreje Babiše schválila pomoc na větší soběstačnost České republiky. Koronavirová krize přitom tehdy řádila ani ne dva týdny a pomoc pro různé segmenty firem se teprve ladila. Peníze tak do zemědělství mají téct hlavně do výrobních kapacit potravinářského průmyslu, do investic zemědělských podniků a na zlepšení životních podmínek zvířat.

Navýšené dotace na 4,4 miliardy korun pak mají z drtivé většiny sloužit také na zpracování potravin a zvýšení soběstačnosti. Do odvětví živočišné výroby tak má přitéct 2,7 miliardy korun a do rostlinné výroby pouze 351 milionů. Do potravinářství se rozdělí 578 milionů a v nákazovém fondu bude 763 milionů korun.

Že je potravinová soběstačnost socialistickým termínem, kterými si velké koncerny pomáhají připomíná i agrární analytik Petr Havel. „Je to spíše jen taková obezlička. Dále je tam ale hlavně zmíněno, že je to na zlepšení podmínek chovů. V živočišné výrobě firmy pana premiéra i pana ministra zemědělství působí. Jde hlavně konkrétně o vepřové a drůbeží. Ani by mi pokus o soběstačnost nevadil ale zrovna do vepřového a drůbežího se dává čím dál tím víc peněz a situace je spíše horší. Je základní otázka, zda když někdo chce zvýšit soběstačnost prostřednictvím vyšších dotací, tak zda bychom se neměli zaměřit na jiné komodity jako je zelenina či ovoce,“ řekl pro Echo24 Havel.

Analytik dodává, že problémy s vepřovým a drůbežím řešíme v tuzemském zemědělství ještě z doby, kdy země nebyla v Evropské unii.

Pokud by Česká republika myslela svou snahou o soběstačnost vážně, měla by se zaměřit kromě ovoce a zeleniny i na jinou formu. „Zlepšení podmínek chovu možná využijí producenti vajec, kteří jsou nyní v těžkých problémech. Dlouho se v tomto segmentu neinvestovalo a nyní je požadavek spotřebitelů po vejcích z neklecových chovů. Odhadují, že na celkovou přestavbu je potřeba čtyři až šest miliard korun. I když je to číslo možná přestřelené, tak technologické přezbrojení spolkne určitě miliardu či dvě,“ řekl dále Havel.

Oproti zemědělství se firmy z jiných odvětví takové pomoci nedočkaly. Stát sice spustil bezúročné půjčky Covid I a poté i Covid II. Ty však nestačily pokrýt poptávku a byly během pár minut ukončeny. Na pomoc tak zatím dosáhlo necelých 1800 společností.

Foto: Echo24