Státní dluh loni vystoupal na rekordních 2,5 bilionu korun

Státní dluh loni stoupl na rekordních 2,47 bilionu korun. Na konci roku 2020 byl státní dluh 2,05 bilionu korun. Informace z počátku roku v pondělí potvrdilo ministerstvo financí (MF) ve Zprávě o řízení státního dluhu za rok 2021. Na každého Čecha tak hypoteticky připadl dluh zhruba 231.000 Kč.

Za nárůstem státního dluhu je zejména emise státních dluhopisů kvůli pokrytí rekordního schodku loňského státního rozpočtu a snaze využít příznivých podmínek na finančních trzích na předfinancování plánovaných splátek dluhu. Rozpočet loni skončil se schodkem 419,7 miliardy korun. V poměru k HDP se loni státní dluh podle ministerstva financí zvýšil z 36 na 40,4 procenta.

Výdaje na obsluhu státního dluhu loni stouply o pět procent na 42,2 miliardy korun. Do nárůstu se promítla nejen rostoucí hodnota státního dluhu, ale také růst základních úrokových sazeb České národní banky.

„V roce 2020 nás obsluha státního dluhu vyšla na 40 miliard korun, letos to bude i v důsledku inflace a nezodpovědného zadlužování minulé Babišovy vlády o 10 miliard korun více. Musíme začít hospodařit s takovými rozpočty, které budeme schopni v budoucnu reálně splácet. Prvním rozpočtem této vlády s téměř o 100 miliard Kč nižším schodkem jsme vyslali jasný signál, že začíná období zodpovědného protiinflačního hospodaření bez zvyšování daní,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Míra #inflace (podle HICP) v ČR v lednu výrazně vzrostla na 8,8 %. Nejvíce zrychlil růst cen energií (v lednu 21,4 %, přísp. 2,5 p. b.) a služeb (7,0 %, přísp. 2,1 p. b.), nicméně i ceny potravin a ostatního zboží rostly na začátku letošního roku rychleji než v prosinci. pic.twitter.com/XQbwzkD8AW

— oekonom (@oekonom_cz) February 23, 2022

Hrubá emise korunových střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů na primárním i sekundárním trhu loni činila 572,7 miliardy korun při průměrném výnosu 1,61 procenta ročně a při průměrné době do splatnosti 8,8 roku. Vyšší průměrná doba splatnosti proti předchozímu roku přispěla podle MF i k nárůstu průměrné doby splatnosti celkového státního dluhu, a to z 6,2 roku na konci roku 2020 na 6,4 roku na konci roku 2021. Nyní je tak na nejvyšší úrovni od roku 2009.

„Zvyšování doby splatnosti státního dluhu je v tomto kontextu dobrá zpráva, protože ukazuje na pokračující důvěru investorů, jejichž poptávka po českých státních dluhopisech pravidelně výrazně převyšuje nabízené množství,“ uvedl Stanjura.

Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky.