Euro na dohled? Vláda schválila přistoupení k fiskálnímu paktu EU
Přistoupení k fiskálnímu paktu
AKTUALIZOVÁNO
1
Vláda schválila přistoupení Česka k evropskému fiskálnímu paktu. Hlásí se tím k dodržování principů rozpočtové odpovědnosti, které ale již dnes plní. Dokument s oficiálním názvem Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii musí ještě ratifikovat Sněmovna a podepsat prezident. Senát už návrh schválil v srpnu 2014. Podle poslance ODS Jana Skopečka však vláda, která nemá důvěru, nemá přicházet s takto razantním krokem.
Fiskální pakt je mezinárodní smlouvou, která byla podepsána 2. března 2012 pětadvaceti členskými státy EU, tedy všemi kromě Velké Británie, ČR a Chorvatska. Platí od 1. ledna 2013 a výhledově se počítá s jeho začleněním do smluvního rámce EU. Členské státy EU mohou k paktu přistupovat kdykoliv bez omezení.
„Nepřihlásili jsme se ke hlavám tři a čtyři,“ řekl podle iDnes.cz premiér Andrej Babiš. A to proto, že euro Česká republika podle něj nechce.
Obsahem paktu je rámec pro rozpočtovou kázeň a koordinaci hospodářských politik členských států EU, které se smluvní státy zavazují dodržovat. Státy eurozóny a signatáři mimo eurozónu, kteří dobrovolně oznámili úmysl být ustanoveními vázáni, musí zavést do vnitrostátního práva pravidlo vyrovnaných rozpočtů vládního sektoru. Tím se rozumí roční saldo hospodaření vládního sektoru očištěné o vliv hospodářského cyklu a jednorázových a přechodných opatření (tzv. strukturální saldo) ne horší než minus 0,5 procenta HDP.
Dále se státy zavazují zavést do rozpočtového procesu automatický mechanismus nápravy. Ten by byl spuštěn v případě, že by se stát závažným způsobem odchýlil od vyrovnaného hospodaření. Ačkoliv se na ČR jako na stát mimo eurozónu stanovená pravidla nevztahují, ta je plní již nyní a řadí se mezi rozpočtově nejodpovědnější státy EU.
V roce 2012 se v ČR podle MF diskuze o odmítnutí ratifikace stala centrálním tématem negativního vymezování vůči EU. Předmětem sporu však nebyl samotný obsah paktu a stanovení limitu pro veřejné zadlužování, ale spíše spor o proces a kompetence, kdo a jakým způsobem má takové limity stanovovat. Pokus o přistoupení a ratifikaci udělala vláda v minulém volebním období, avšak návrh se nepodařilo projednat ve Sněmovně. Senát návrh schválil koncem srpna 2014.
„Vláda, která nemá důvěru, nemá přicházet s takto razantním zahraničněpolitickým krokem a tlačit ho do Poslanecké sněmovny. Podle mého názoru to má dělat vláda s důvěrou,“ řekl ČTK poslanec a ekonomický expert ODS Jan Skopeček. Poukázal i na to, že se nyní řeší, jaká bude budoucí architektura eurozóny, například se řeší návrhy na vznik evropského měnového fondu nebo evropského ministerstva financí. „Je to další krok a další snaha salámovou metodou ubrat kus pravomocí národním státům a přesunout je na eurozónu,“ dodal.
