Neznámý vandal poničil výstavu připomínající vraždu Milady Horákové

Výstava věnovaná památce doktorky Milady Horákové poničil neznámý vandal. K poškození několika informačních panelů mělo dojít v noci na pondělí, informovali veřejnost provozovatelé pražského muzea Kampa ve facebookovém příspěvku. Případ již vyšetřuje policie.

„Milí návštěvníci, s nemilostí vám dáváme vědět, že někdo nám přes noc zničil výstavu připomínající vraždu Milady Horákové a procesy 50. let. Taková neúcta k památce obětí komunistické totality je pro nás nepochopitelná,“ informuje v příspěvku stránka Museum Kampa. Společně s tím zveřejnila několik fotografií, které ukazují poničené či zcela vyrvané informační panely.

„Někdo nám v noci zničil výstavu připomínající vraždu Milady Horákové a procesy 50. let. Odsuzuji tento šílený vandalský čin. Ukazuje se bohužel, že některým lidem není nic svaté. Takto zostudit památku obětí komunistické totality je pro mě naprosto nepochopitelné,“ napsal k činu předseda pražské TOP 09 Jiří Pospíšil.

Policejní mluvčí Hana Křížová řekla, že byly zničeny čtyři tabule. Muzeum podle ní předběžně vyčíslilo škodu na 10 000 až 20 000 korun. Policie zatím podle Křížové nikoho nezdržela. Policisté věc prověřili na místě a nyní budou studovat kamerové systémy a hledat svědky.

K vandalskému činu se vyjádřil i Petr Blažek, autor a kurátor výstavy. „Výstavu jsem koncipoval jako poctu všem odsouzeným v největším politickém procesu. Udělal jsem už hodně výstav, tohle se mi stalo poprvé. Třicet let po pádu komunismu. Na fotkách je vidět, že neporušen zůstal panel o vyšetřování a příslušnících StB,” dodal prostřednictvím Pospíšila.

Výstava potrvá do 24. srpna. Autorem a kurátorem výstavy je Petr Blažek. Při tvorbě textů vycházel z archivních pramenů a také z dokumentární série Proces H z roku 2009, kterou režíroval Martin Vadas. Velká část výstavy se věnuje nejen známému soudnímu procesu, ale i životu Horákové za nacistické okupace nebo pozdějším snahám o očištění jejího jména.

Horáková byla oběšena před 70 lety, 27. června 1950. Byla jedinou ženou, kterou komunistická justice nechala z politických důvodů popravit. Politický proces se 13 členy údajné ilegální skupiny skončil v režii sovětských poradců pro Horákovou, historika a kritika Záviše Kalandru, bývalého štábního strážmistra SNB Jana Bouchala a podnikatele Oldřicha Pecla rozsudkem smrti. Milost pro Horákovou kromě její rodiny žádaly světoznámé osobnosti, například Albert Einstein, sama Horáková požádat odmítla.