Osobní odpovědnost, falešná iluze bezpečí a čínská cesta

komentář

Osobní odpovědnost, falešná iluze bezpečí a čínská cestaNOVÉ 1
Komentáře
Lenka Zlámalová
Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Vláda od vyhlášení nouzového stavu dvanáctého března ve třech vlnách postupně omezovala volnost pohybu lidí. Nejdřív se zavřely restaurace večer, pak obchody kromě potravin, drogerií lékáren a dalších nezbytných potřeb a restaurace i přes den. Nakonec přišla karanténa celé země. Všechny ty kroky jsou tak jako jinde v zasažené Evropě vedeny jasnou logikou. Zabránit tomu, aby se lidé scházeli a potkávali. Nejde o to, zabarikádovat je doma a postavit před domy policii a armádu, která bude každého legitimovat, když si půjde nakoupit, jako se to dělo v Číně.

I v tom omezeném pohybu máme s výjimkou scházení se docela dost prostoru a svobody. Až po hranici, kdy se prostě začneme proti smyslu karantény zbytečně scházet a setkávat s lidmi. Když tohle pochopíme a budeme se chovat zodpovědně, zůstane nám i v časech karantény možnost vyrazit si byť jen s těmi opravdu nejbližšími členy rodiny na procházku do parku nebo někam do přírody. Ta nám zůstane, i když bude počet případů prudce růst. Když se budeme držet zodpovědně od ostatních na dva a více metrů. Velmi rychle o ni ale přijdeme, když nevezmeme za své, že se prostě nějakou dobu s lidmi scházet nesmíme, a tu osobní zodpovědnost neuneseme.

 

Celá kaskáda utahování šroubů nevycházela ani tak z přibývajícího počtu nakažených jako z toho, že Andrej Babiš, členové jeho vlády a hygienici velmi pečlivě sledovali, jak lidé na omezení reagují. A registrovali, že nevzali tak úplně za své, že se prostě scházet nemají. Babišovi a spol. ta skutečná vysvětlení dost často utekla. Sám premiér zmínil, že zavření všech obchodů s výjimkou potravin přišlo mimo jiné proto, že si žáci a studenti po zavření škol začali hromadně dávat schůzky v nákupních centrech a spol.

Karanténa přišla poté, co si někteří zavření restaurací vyložili tak, že provizorní výdejní okénka před restauracemi jsou jakousi novou formou zahrádky na stojáka, kde se dá vesele klábosit a popíjet. Stejně jako se v parcích objevily v prvních dnech začínajícího předjaří partičky, které si tam uspořádaly první letošní pikniky. Kombinace švejkování, že se každý zákaz prostě nějak obejde, a nepochopení, co je smyslem kroků, jimiž vláda brání, aby se lidé scházeli.

Pokud by švejkování a ignorování karantény pokračovaly dál, bohužel nás to připraví o svobodu pohybovat se volně alespoň v parku a přírodě a přijde čínské řešení. Andrej Babiš udělá všechno pro to, aby scházení lidí zabránil. Potřebuje vykázat, že koronavirus zvládl na evropské poměry velmi dobře. Proto by neváhal sáhnout k izolaci v čínském stylu, kdy se s výjimkou cesty do práce a potravin v určenou hodinu fakticky nebude dát vyjít z domu.

Babiš si vede zatím docela uvážlivě při dávkování karantény, ale už se to vůbec nedá říct o jeho řízení ochrany lidí před koronavirem. Největším průšvihem jsou stále velmi složitě dostupné testy. Asijské země, které koronavirus zvládly nejlépe, což je Korea, Singapur a Tchaj-wan, testovaly masivně. My máme zatím otestováno pět tisíc lidí. Právě masivní testování se přitom ukazuje jako nejspolehlivější cesta, která zabrání šíření viru a zároveň nežene celou společnost do karantén. Končí v nich jen ti, kdo se prokazatelně setkali s nakaženými. Korejci umí to „trasování“ kontaktů špičkově. Jen díky tomu, že masivně testují a začali s tím brzo. V tomhle stát pod Babišovým vedením selhal. Není v Evropě sám, ale to není omluva. Korea ukazuje, že se to zvládnout dá.

Zároveň Babiš úplně selhal při vybavení společnosti respirátory a rouškami. Ochrana chybí lidem v prvních liniích. Lékařům, sociálním pracovníkům, hasičům, policistům, kteří se setkávají s obrovským počtem potenciálně nakažených lidí. Absolutně nesehnatelné jsou roušky, natož respirátory pro občany, kteří v prvních liniích nejsou. Ministr vnitra Jan Hamáček je přitom přes populárního moderátora a instagramového influencera Leoše Mareše žádá, aby roušky nosili. Pražský primátor Zdeněk Hřib jimi přímo podmiňuje nástup do hromadné dopravy. Stát žádá něco, co není schopen v krizové situaci zajistit. To je ukázka hodně velkého selhání. Selhání vlády Andreje Babiše.

Pak přichází úplně bizarní doporučení, aby si lidé zašli do galanterie, které se mimořádně otevřou, a roušku si doma sami ušili. Už ta rouška je přitom takovým psychologickým placebem a falešnou iluzí bezpečí. Sama o sobě neumí koronavirus zastavit. Toho jsou schopny jen respirátory FFP 3. Světová zdravotnická organizace se k rouškám pro zdravé lidi ve svých doporučeních týkajících se koronaviru přímo vyjadřuje. „Medicínská maska (tedy rouška) není u lidí bez respiračních symptomů požadována. Neexistují žádné důkazy o tom, že by dokázala zdravé lidi ochránit před nákazou. Nicméně, v některých zemích se roušky mohou z kulturní tradice nosit,“ píše WHO v pokynech pro zdravé bez příznaků. Hned pod tím následuje sekce pro ty, kdo mají příznaky. „Pokud kašlete, máte horečku a těžko se vám dýchá, nasaďte roušku a okamžitě vyrazte k lékaři.“ Zároveň dodává, že roušky by neměly být rozhodně z bavlny ani gázy.

Jistě, kusem hadru kolem úst se nic nezkazí. V lidech se ale vytváří falešná iluze, že je chrání, a ta jim bere naléhavost držet se dál od ostatních. Hlavně ale maskuje to, že v zemi, kde se málo testuje, může být skoro každý, koho v tramvaji potkáte, nakažený. Odkloněním pozornosti k rouškám Andrej Babiš a jeho vláda maskují, jak stát selhává s testováním.

×

Podobné články