Žádné drobné úpravy, zásah Ústavního soudu do EET je zásadní rána

Ústavní soud rozbořil Andreji Babišovi elektronickou evidenci tržeb, kterou považuje za své hlavní dílo v předchozí vládě, v níž byl ministrem financí. Rozhodnutí budí na první pohled dojem, že jde jen o kosmetiku. Ve své podstatě je ale průlomové a nakonec může celé on-line reportování od obchodníků a živnostníků zastavit.

Soudci rozhodli, že systém EET v principu není protiústavní. Není podle nich v přímém rozporu s právem podnikat, jež je součástí Listiny základních práv a svobod. On-line evidenci ale výrazně ořezali. Nařídili vládě, aby z ní vyřadila veškeré bezhotovostní operace. Na první pohled to opět budí dojem, že se to týká jen obchodů na internetu. Jenže bezhotovostní ekonomika je dnes podstatně větší. Ve velké části klasických obchodů se dnes podstatná část nákupů odehrává platebními kartami. I to jsou bezhotovostní obchody. A ty podle verdiktu ÚS obchodníci nemusejí na finanční správu on-line hlásit. Pod EET se dostává jen ten, kdo bude v obchodě nebo v hotelu platit v hotovosti. Čím méně budou lidé sahat po peněžence a více po kartě, tím méně plateb se bude v EET hlásit na ministerstvo financí. Argument soudu je tady zřejmý a jasný. Ohlašování bezhotovostních plateb do EET je úplně nesmyslnou byrokratickou zátěží. Obchodníci vykazují to, co už je stejně vykázané v karetních systémech, takže z toho žádné daňové úniky nejsou možné. Je to zbytečná dusící byrokracie.

Dalším významným zásahem je, že na účtence se nesmí objevovat daňové identifikační číslo, které je u podnikatelů i číslem rodným. To soudci považují za nepřípustný zásah do soukromí.

Nejpodstatnější je ale rozhodnutí soudců, že o detailech tak výrazného zásahu do svobody podnikání, jako je EET, nemůže rozhodovat ministerstvo ani vláda, nýbrž jedině parlament. U současné podoby EET jsou soudci přesvědčeni, že parlament schválil jen velmi obecný bianko šek, s nímž může vláda nakládat podle svého uvážení. Může třeba sama rozhodovat o skupinách podnikatelů, jichž se povinnost on-line evidence týká. Výjimkami může různé skupiny svévolně zvýhodňovat. Podle soudců nepřípustné. EET je v souladu s ústavou jen v případě, že je postavená na velmi detailním zákoně, který nedává prostor libovůli. To vše dohromady není žádná kosmetika, jak tvrdí Andrej Babiš nebo jeho ministryně financí Alena Schillerová, ale zásadní mantinely Babišova manévrovacího prostoru v EET.

Proti rozsudku se navíc ostrým disentním stanoviskem vymezila pětice soudců, mezi nimiž jsou i intelektuální lídři současného soudu Vojtěch Šimíček nebo Kateřina Šimáčková. Ti navrhovali rovnou použít „atomové tlačítko“ a smést celou EET, protože ohrožuje svobodu podnikání a vlastnictví, zaručené Listinou základních práv a svobod. Argumenty soudcovské pětky už míří přímo do výsostné zóny politiky, kam se vyšší soudy v celém západním světě vydávají čím dál častěji. Exprezident Václav Klaus by řekl, že to je čistokrevná soudcokracie. „Máme totiž za to, že ne vždy je daňová disciplína tou největší hodnotou (legitimním cílem). Někdy by zájem na ní měl poněkud ustoupit tomu, aby byla zachována silná vrstva aktivních, tvořivých, sebevědomých a odvážných lidí, kteří v podnikání riskují svou existenci, místo aby se nechali zaměstnat,“ argumentuje pětice soudců. „Nelze zcela pominout ani důležitý sociální rozměr podnikání (zejména služeb, malých obchodů či vesnických hospod), které, poctivě a správně uchopeno, nejenže prospívá podnikatelům, ale hlavně v menších obcích umožňuje jejich občanům scházet se a vést společenský život. Zlepšuje kvalitu jejich života.“ Připomíná to časy, kdy se za doby pravicových vlád především bývalá místopředsedkyně soudu Eliška Wagnerová ujala rozhodování o sociální politice.

EET je v každém případě do budoucna výrazně přibrzděná. Babiš v této chvíli dle všeho nemá většinu pro požadovanou úpravu zákonů, tak aby byly v souladu s představami ústavních soudců. A nemá je ani na spuštění třetí a čtvrté vlny, do níž měly být zařazeny další kategorie podnikatelů.

A pokud je neprosadí, dají se očekávat žaloby těch, na něž už EET dopadla. Mohou se cítit diskriminováni ve srovnání s těmi, na něž uvalena není. Na diskriminační případy jsou nyní vyšší soudy přímo vysazené.