Soumrak kancléřky. Merkelová je po 18 letech připravena vzdát se vedení CDU, z vlády však nechce
Změna vedení?
AKTUALIZOVÁNO
1
Německá kancléřka a předsedkyně Křesťanskodemokratické unie (CDU) Angela Merkelová je připravena vzdát se vedení strany a v prosinci znovu nekandidovat do jejího čela; post kancléřky ale hodlá zastávat do konce funkčního období v roce 2021. Zároveň sdělila, že je třeba změnit obraz německé vlády.
O rozhodnutí německé kancléřky nejprve informovala německá média s tím, že to Merkelová oznámila na předsednictvu své strany v Berlíně. Angela Merkelová to poté potvrdila na tiskové konferenci. Politička, která CDU vede od roku 2000 a kancléřkou je od roku 2005, přitom dosud trvala na tom, že by úřady šéfky strany a vlády měly jít ruku v ruce.
I když by Merkelová v čele vlády konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) ráda zůstala až do příštích řádných voleb, není jisté, jestli se tak stane. V nynější situaci je totiž možné, že se SPD, která stejně jako CDU/CSU dramaticky oslabuje, rozhodne z kabinetu odejít dříve. A v případě předčasných voleb je prakticky vyloučené, že by Merkelová znovu kandidovala na kancléřku. Zcela jasné pak je, že se po skončení nynějšího volebního období za tři roky nebude znovu ucházet o křeslo v parlamentu, a tím pádem ani o post kancléřky, který nyní zastává už počtvrté.
Hlavním důvodem rozhodnutí čtyřiašedesátileté rodačky z Hamburku jsou neuspokojivé výsledky CDU za poslední zhruba rok. Její konzervativní unie CDU/CSU i kvůli své migrační politice propadla v loňských parlamentních volbách, při nichž zaznamenala nejhorší výsledek od roku 1949. V neděli pak CDU výrazně ztratila také v zemských volbách v Hesensku. Vládní koalice v Berlíně, jejíž sestavování trvalo rekordní dobu, je navíc podle mnohých komentátorů zatím příliš rozhádaná a nepůsobí dobrým dojmem.
V CDU se proto v poslední době začalo spíše potichu mluvit o budoucnosti Merkelové. To, že ve straně ztratila velkou část podpory, se naplno ukázalo v září, když překvapivě nedokázala prosadit, aby jí podporovaný Volker Kauder znovu stanul v čele poslanecké frakce CDU/CSU. Tím, že se vzdá pozice předsedkyně, navíc podle pozorovatelů přijde o další část svého vlivu.
Musíme zlepšit obraz naší vlády, řekla Merkelová
Současný obraz německé vlády konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) je podle kancléřky Angely Merkelové (CDU) nepřijatelný a musejí přijít změny. Šéfka německé vlády to řekla na tiskové konferenci v Berlíně.
„Mám pocit, že dnes je čas začít novou kapitolu,“ řekla čtyřiašedesátiletá politička novinářům po zasedání předsednictva své strany, na němž o svém rozhodnutí informovala spolupracovníky. O tom, že znovu nebude kandidovat do čela CDU, kterou vede od roku 2000, se podle svých slov rozhodla už před začátkem letních parlamentních prázdnin, tedy v době kolem vrcholícího sporu o migraci mezi CDU a CSU.
Merkelová zopakovala, že rozdělení funkce šéfky strany a vlády nepovažuje za dobré řešení, v tuto chvíli se jí ale žádná varianta nezdála lepší. „Je to risk, o tom není pochyb,“ míní. Svým krokem chce vládě umožnit, aby se soustředila na svou práci, a CDU, aby si našla vedení, které ji přivede k dalším úspěchům v budoucnosti. O žádnou další politickou funkci se ucházet nechce. Na post kancléřky by znovu nekandidovala ani v případě předčasných voleb.
Co bude dělat po skončení své politické kariéry, zatím rodačka z Hamburku neví. Poznamenala ale, že nepochybuje o tom, že ji něco napadne.
Merkelová nechce podpořit některého z kandidátů na předsednický post v CDU. V minulosti se podle ní ukázalo, že takové snahy nic dobrého nepřinesou. Kdo dlouholetou šéfku strany nahradí, zatím není jasné. Zatím se o funkci přihlásili mimo jiné generální tajemnice CDU Annegret Krampová-Karrenbauerová, která je považována za spojenkyni Merkelové, a ministr zdravotnictví Jens Spahn, který je naopak vnímán jako silný názorový odpůrce kancléřky.
O funkci by mohl mít zájem také šéf vlády nejlidnatější spolkové země Severního Porýní-Vestfálska Armin Laschet a podle listu Bild chce kandidovat exposlanec CDU Friedrich Merz. Zcela vyloučená není ani kandidatura exministra financí a šéfa Spolkového sněmu Wolfganga Schäubleho, který by ale ve věku 76 let nejspíš jen těžko mohl být představitelem „obnovy strany“, po níž řada členů volá.
„Merkelová se vzdala špatného úřadu“
Na rozhodnutí Merkelové už reagoval třeba šéf svobodných demokratů (FDP) Christian Lindner, podle kterého se politička vzdala špatného úřadu. Pokud se vláda CDU/CSU a SPD rozpadne, je jeho strana připravena konstruktivně jednat. Nevylučuje přitom ani nové rozhovory o vládě s CDU/CSU a Zelenými, které loni na podzim ztroskotaly. Už by je ale nevedla s Merkelovou.
Německému ministru vnitra a předsedovi Křesťanskosociální unie (CSU) Horstu Seehoferovi je líto, že kancléřka oznámila odchod. „Je to škoda. Říkám výslovně: Je to škoda,“ nechal se v sárském Lebachu slyšet Seehofer, který dlouhodobě patřil k nejtvrdším kritikům migrační politiky německé kancléřky. Poznamenal, že se s Merkelovou střetl v řadě debat, jejich spolupráce ale podle něj byla vždy plná vzájemného respektu.
Respekt Merkelové vyjádřila také předsedkyně Zelených Annalena Baerbocková. Zároveň podotkla, že by na podobnou myšlenku mohl přijít i šéf CSU Seehofer.
Šéf hamburské CDU Roland Heintze vyjádřil přesvědčení, že rozhodnutíMerkelové si zaslouží nejvyšší respekt. „Znovu tím dokazuje, že reaguje chytře a s rozmyslem,“ míní. Předseda dolnosaské CDU Bernd Althusmann zase hovoří o šanci na nový začátek pro stranu.
Protestní a protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD) považuje rozhodnutí Merkelové za dobrou zprávu. Opoziční Levice je přesvědčena, že by SPD měla opustit řady koalice. Šéf ekonomického institutu DIW Marcel Fratzscher vnímá krok Merkelové jako šok pro Německo i Evropu, který zvýší nejistotu.
SPD zatím o personálních změnách podle své šéfky Andreji Nahlesové diskutovat nechce.
