Věci se dávají do pohybu. Demonstrace i rekordní ceny energií politiky aktivizují

Páteční energetický summit zatím přináší více otazníků než hmatatelných výsledků. Světová média jej hodnotí s jistým rozčarováním. Je však brzy na jeho celkový odsudek. Politici u nás i v zahraničí se totiž zjevně aktivizují – pod vlivem „ulice“ a historicky rekordních cen plynu i elektřiny.

Podle agentury Bloomberg před pátečním summitem v Bruselu zněli jeho účastníci – ministři zemí EU zodpovědní za energetiku a zástupci Evropské komise – odhodlaně. „Odhodlání se však brzy může změnit v zoufání,“ upozorňuje agentura. Ke shodě nedošlo, tím méně k dohodě, a solidarity se nedostávalo, všímá si dále.

Německo podle agentury neprosadilo mechanismus sdílení energetických přebytků – odmítají se k němu „upsat“ sousední země Belgie, Lucembursko, Nizozemsko i Polsko. A narazil také záměr zastropovat cenu dováženého ruského plynu. Nicméně narazil tím způsobem, že by neměla být zastropována jen cena plynu ruského, nýbrž i cena plynu dováženého ze zemí, jako je Katar, Norsko nebo USA.

Není přitom ovšem vůbec zřejmé, jak chce EU něčeho takového dosáhnout. Navíc při rozšíření zastropování na jiné země, než je Rusko, už opatření nutně ztrácí povahu sankce a stává se určitým nechtěným přiznáním toho, že ruská odveta za sankce – zejména odstavení dodávek plynovodem Nord Stream 1 – alespoň zčásti plní svůj účel a zabírá. Vždyť proč by jinak EU potřebovala tlačit dolů i cenu plynu od svých spojenců, jako je USA nebo Norsko?

Na summitu se nedojednaly ani povinné úspory energií. Experti přitom považují právě další redukci spotřeby za klíčové opatření, jež by přes zimu mohlo zabránit zvláště závažnému vystupňování energetické krize EU.

Jedno z vysvětlení, proč zatím summit ústí do ztracena, poskytuje zdroj agentury AP. Rozcházejí se totiž prý zájmy členských států a Evropské komise. První chtějí srazit ceny elektřiny a zajistit dost plynu. Brusel by ale hlavně rád snížil příjmy Ruska. Evropská komise by zítra měla předložit svůj návrh, vzešlý z jednání v rámci summitu. Tak snad si situace v tomto týdnu alespoň trochu „sedne“, čas totiž běží.

Vždyť třeba největší německá banka, Deutsche Bank, už nyní vidí alespoň částečné přídělové hospodaření s plynem v Německu v této topné sezoně v podstatě jako nevyhnutelné. Její nově zveřejněné výpočty udávají, že naplněnost zásobníků v zemi jinak klesne pod úroveň deseti procent už začátkem března 2023. Těžko si představit, že by v takovém případě nemuselo k povinnému přídělovému hospodaření přistoupit také Česko, alespoň v průmyslu.

Konfiskace by se v Česku měla týkat zisků jaderných elektráren

Pro český Svaz průmyslu je nepříliš hmatatelný výsledek energetického summitu EU zklamáním. Summit sice zadal Komisi rozpracovat řešení spočívající v konfiskaci mimořádných zisků elektráren jiných než plynových, avšak získané peníze mají jít na pomoc domácnostem, ne velkému průmyslu. Česko ale hlavně chtělo spolu s některými dalšími zeměmi na summitu prosadit „iberský model“, vedoucí ke snížení cen elektřiny. Místo toho zvítězil a dále se rozpracuje model Bruselu, za nějž se postavilo Německo či Francie, který ke snížení cen elektřiny nevede – místo toho právě většině elektráren konfiskuje zisk.

Nicméně, česká vláda chystá svá vlastní opatření, bez ohledu na kroky EU. Podle všeho zastropuje domácnostem platby za elektřinu a také zavede daň z mimořádných zisků na některá odvětví. Z výnosu této daně by se měla financovat další opatření ulevující od energetické drahoty domácnostem i firmám. Včera to v televizi uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura. Ministr financí také chystá ambiciózní program na podporu velkého průmyslu. To by mělo Svaz průmyslu přece jenom poněkud uchlácholit.

Zastropování ceny elektřiny se má týkat jak její silové (velkoobchodní) složky, tak složky distribuční. Pokrývat by mělo jak samotný vyrobený elektrický proud, tak jeho přenos sítí až do příslušné domácnosti. Strop bude stanovaný na takové úrovni, aby elektrárnám a dalším firmám v elektrárenském odvětví pokrýval náklady a zároveň ponechával přiměřený zisk.

To znamená, že elektřina bude sice stále citelně dražší než před započetím ruské invaze na Ukrajinu, ale zároveň levnější (oproti stavu bez regulace) natolik, že pro většinu domácností by platba příslušných faktur a složenek neměla být neřešitelným problémem. Ty domácnosti, pro něž to i tak problém bude, si budou moci zažádat o příspěvek na bydlení. Současně vláda posoudí rozšíření úsporného energetického tarifu, jak včera rovněž v televizním vysílání uvedl ministr obchodu a průmyslu Jozef Síkela.

Všechny své záměry vláda ještě projedná tento týden. Programy zatím nekonkretizuje, neboť je hodlá skloubit s opatřeními zavedenými na úrovni Evropské unie.

EU tedy směřuje k řešení, které sice nesníží cenu silové elektřiny na burze, ale konfiskuje většině elektráren podstatnou část nadměrného zisku, který vykazují v důsledku právě vysokých cen elektřiny. Tato konfiskace by se v Česku měla týkat například zisků jaderných elektráren. Je proto podstatné, aby česká vláda při stanovení svého stropu přihlédla právě i k tomu, do jaké míry elektrárnám (všem kromě plynových a černouhelných) sníží zisk právě zamýšlené opatření Evropské komise.

Brusel sám navíc uvádí, že jeho zmíněné opatření je neslučitelné s uplatňováním daně z mimořádných zisků. To proto, že dané opatření – ona konfiskace – sice nemá být daní de iure, ale de facto jí bude. Docházelo by tak k dvojímu mimořádnému de facto zdanění, což už by energetické společnosti mohlo nemístně zatěžovat. Tím spíše, pokud by ještě tedy byla cena elektřiny domácnostem zastropována bez kompenzace ve formě státní dotace.

Nelze tedy rozhodně vyloučit tu variantu, že se Fialova vláda spokojí s uvedenou konfiskací zisků prosazenou na úrovni EU a se zastropováním cen elektřiny, přičemž od národní daně z mimořádných zisků v oblasti energetiky upustí. Daň by se pak vztahovala pouze na banky a petrochemické společnosti.

I tak lze ale předpokládat celkový výnos daných opatření v souhrnu čítající 50 až 70 miliard korun ročně. Pro srovnání, úsporný energetický tarif má v nadcházející topné sezoně, tedy letos a příští rok, ve stávající podobě vyjít stát na 66 miliard korun. Příspěvky na bydlení v uplynulých letech stát vycházely v souhrnu průměrně na mírně přes sedm miliard korun ročně. Výnos daně z mimořádných zisků a dalších opatření – oněch až zmíněných 70 miliard – by tak víceméně pokrýval výdaje v podobě úsporného tarifu v jeho stávající podobě a možného výraznějšího dodatečného čerpání příspěvků na bydlení.

Přes rozčarování z bruselského summitu je tedy zřejmé, že věci se po prázdninovém spánku dávají do pohybu. Demonstrace minulého víkendu i nedávné rekordní ceny plynu i elektřiny politiky zjevně přesvědčily, že snažit se to vše „vysedět“ je příliš rizikové.