Síkela: Češi pocítí shodu EU do 1. ledna. Brusel s námi vytřel podlahu, kritizuje Havlíček
ŘEŠENÍ ENERGETICKÉ KRIZE
Nejzazší termín, kdy se pro občany projeví mimo jiné opatření k energetice domluvená na páteční mimořádné radě evropských ministrů, je 1. ledna 2023. V pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News to řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN). Už před začátkem topné sezony se podle něj projeví první části národní pomoci kvůli cenám energií, včetně příspěvku přes úsporný tarif. Stínový ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) Síkelu kritizoval, že si ho Evropská komise "povodila", jak chtěla a že výsledkem pátečního jednání v Bruselu jsou jen obecné závěry.
Takzvaný úsporný tarif, který má pomoci domácnostem s vysokými cenami energií, schválila vláda 24. srpna. Průměrná výše podpory s energiemi bude celkem zhruba 15.000 korun. Celková výše pomoci kombinuje příspěvek skrze úsporný tarif a odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje energií, který činí 599 korun za každou megawatthodinu elektřiny. Odpouštění poplatku za obnovitelné zdroje se týká nejenom domácností, ale také firem či organizací.
„Nejpozději, a to je nejzazší termín, je to 1. 1. příštího roku. Ale první části pomoci včetně příspěvku, který přijde přes úsporný tarif, začne nabíhat ještě před začátkem topné sezony,“ řekl Síkela. K dalším krokům podle něj vláda potřebuje legislativní změny, například k zásahům do záloh za energie.
Nejjednodušší cestou pomoci je podle ministra jednotné stanovení limitu na maximální cenu energie za megawatthodinu včetně dalších poplatků za distribuci a daně z přidané hodnoty. „To znamená, že domácnosti budou vědět, co je maximální cena, kterou zaplatí. Ty, kterým to nebude stačit, mohou využít další cesty a robustnost sociálního systému, jako například požádat si o příspěvek na bydlení,“ uvedl ministr.
Složitějším způsobem, pokud by stanovený limit některým domácnostem nevyhovoval, by podle Síkely bylo využití mechanismů úsporného tarifu na to, aby spotřebitelé elektřiny a plynu měli adresnou podporu formou ponížení záloh nebo plateb za faktury.
Havlíček: EU si s námi vytřela podlahu
Stínový ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) zopakoval svůj názor, že výsledkem jednání evropských ministrů jsou nesmírně obecné závěry. Kritizoval, že neprošlo oddělení plynu od elektřiny, podle Síkely to ale není jasné, protože Evropská komise teprve s konkrétním návrhem přijde. Očekává, že součástí opatření nebude zastropování ceny plynu dováženého z Ruska.
„Trvám na tom, že jsou to nesmírně obecné závěry. Když to přeložím z bruselštiny, znamená to, že si máme pomoci sami. Hraje se podle not Evropské komise, která s námi i dalšími zeměmi vytřela bruselskou podlahu, jen to trochu navoněla. Nám zbyde maximálně tuzemák, až se lidé podívají na faktury. Domluvila se pouze jakási konfiskace zisku výrobcům energie. Bude se to poskytovat ve formě podpory. To ale neznamená, že lidé a firmy budou mít okamžitě levnou energii,“ oponoval Havlíček Síkelovi. „Evropská komise si vás povodila přesně tak, jak chtěla. Já vám nevyčítám váš úmysl, ale to, že jste nic nevyřešili,“ dodal Havlíček.
Podle něho se hraje podle předem připraveného plánu Evropské komise, která údajně sleduje především zájmy Německa nebo Francie.
Síkela oponoval, že Evropská komise dostala jasný úkol. Jednotlivé země představily své požadavky, které navrhují, jakou cestou by se mělo řešení energetické krize Evropské komise vydat. „Komise dostala od zemí, které reprezentují většinový názor jasný pokyn, jakou cestou se má vydat a jak má návrh vypadat,“ prohlásil Síkela. „Vy zase broukpytlíkujete. Tady vůbec nešlo o to, jestli někdo vyhraje, nebo prohraje. Dohoda je jasným vítězstvím evropské jednoty a vítězstvím evropských firem a domácností,“ dodal Síkela.