Blatná, Karlova Koruna, hrad Kost. Soukromé památky se otevřou lidem
Soukromé památky
NOVÉ
Shutterstock
Celkem sedmnáct hradů a zámků se na čtyři dny zpřístupní veřejnosti. Důvodem je probíhající Evropský rok kulturního dědictví, díky kterému se návštěvníci mohou podívat i na místa, kam se dřív nedostali. Akce probíhá po celém evropském kontinentu s názvem Týden soukromého kulturního dědictví. Dle viceprezidenta Asociace majitelů hradů a zámků Petra Svobody se tak k akci připojí třetina členů. Program akce naleznete zde.
Celá akce se koná letos první rok. Iniciativa vznikla jako součást probíhajícího Evropského roku kulturního dědictví. „Když Evropská komise vyhlásila, že rok 2018 bude rokem kulturního dědictví, tak si přizvala šest neziskových organizací. Mezi nimi byla i evropská organizace, pod kterou spadáme,“ řekl pro Echo24 viceprezident Asociace majitelů hradů a zámků Petr Svoboda.
Podle Svobody se na soukromých historických sídlech budou konat různé akce a programy. „Je to kvůli tomu, aby se lépe přiblížilo návštěvníkům, jak se vlastníci starají, aby kulturní dědictví bylo zachováno jak pro současnou, tak pro budoucí generaci,“ řekl Petr Svoboda. Čtyřdenní akce tak nabídne výstavy, koncerty, divadla nebo i nově zpřístupněné části objektů.
Mezi zpřístupněnými objekty jsou zámky Blatná, Boskovice, Častolovice, Dobříš, Karlova Koruna, Nové Město nad Metují nebo hrad Kost. Na zámku v Boskovicích bude provádět hrabě Hugo Mesdorff-Pouilly nebo v Karlově Koruně a na Kosti hrabě Francesco Kinský dal Borgo.
Asociace sdružuje soukromé majitele hradů a zámků od roku 1995. Sdružuje tak nejen restituenty, ale i další majitele. Z padesáti objektů je přibližně polovina pro veřejnost přístupná. Evropská asociace má celkem dvaadvacet členů a ve dvaceti zemích. Sdružuje tak na padesát tisíc majitelů historických objektů v Evropě.
Chátrající památky
V současné době stát nijak nepřispívá soukromým vlastníkům hradů a zámků, kteří musejí platit opravy ze svého. Podle Petra Svobody je pak jediným možným řešením dotace. „Je to individuální. Na dotace si může podat žádost jak soukromý subjekt, státní subjekt nebo církevní subjekt. Je to otázka. Někdy štěstí máte a dotaci na novou fasádu dostanete a někdy ne. Jsou lidé, kteří dotace dostávají a jsou lidé, kteří nikdy takovou dotaci nedostali,“ řekl pro Echo24 viceprezident asociace.
Podle zástupce ombudsmanky Stanislava Křečka je v zemi několik set zanedbaných památek v soukromých rukou. „Jsem přesvědčený, že má-li stát zájem na památkové ochraně, musí být schopen vyšší intervence,“ řekl dříve Stanislav Křeček.
Česko jako jediná z postkomunistických zemí navrátila historická sídla původním vlastníkům. V několika případech ještě nejsou úplně navráceny. Ve více případech byl původním majitelům v restituci vydán nemovitý majetek, často v dezolátním stavu, avšak movitý majetek nikoli. Dnes je často součástí státních sbírek a mobiliářů hradů a zámků, stát by podle dřívějšího vyjádření ministerstva kultury rád tento svůj majetek půjčoval pro vznik expozic v místech, kam dříve patřil. Brání tomu však české zákony. Limitující jsou podmínky pro pojištění či zajištění bezpečnosti státního majetku.
