Největší nákup v historii. Armáda bude mít nejmodernější americké stíhačky

NEJVĚTŠÍ ARMÁDNÍ NÁKUP

Největší nákup v historii. Armáda bude mít nejmodernější americké stíhačky
Stíhací letoun F-35A Lightning II vzdušných sil Spojených států. Foto: Shutterstock
4
Domov
Jakub Fujáček
Sdílet:

Oficiálně potvrzeno. Vláda chce pro českou armádu nakoupit 24 nejmodernějších stíhaček F-35 Lightning od Spojených států a 210 bojových vozidel pěchoty CV90 (za 52 miliard korun) od Švédska. Ministryně obrany Jana Černochová a premiér Petr Fiala ve středu potvrdili předchozí informace deníku Echo24, že Česko v nejbližší době zahájí jednání o mezivládní dohodě s oběma zeměmi.

Vláda o akvizicích rozhodla na základě doporučení české armády. Americké stíhačky F-35 jsou v současnosti vůbec nejmodernější stíhací letouny na světě. Jak už dříve Echo24 napsalo, náklady na zakoupení jednoho kusu se pohybují od 85 milionů dolarů (asi 2 miliardy korun). Dříve se hovořilo také o možnosti nákupu modernějších gripenů, než má nyní pronajaté české letectvo, tam by byla cena o něco nižší – asi 70 milionů dolarů (tedy zhruba 1,6 miliardy korun), avšak s kratší životností.

„F-35 budou asi o pětinu dražší než nové gripeny, ale z hlediska schopností o 50 procent lepší,“ komentoval dříve vojenský analytik a spolupracovník redakce Lukáš Visingr.

Bojové letouny F-35A Lightning II amerického letectva.
Bojové letouny F-35A Lightning II amerického letectva. Foto: US Air Force

Nákup F-35 znamená, že česká armáda bude mít takzvaně vystaráno na několik desetiletí dopředu. Počítá se totiž s tím, že v provozu by mohly zůstat díky modernizacím 30 až 40 let. V následujících letech se z nich navíc stane standardní letoun NATO, který pomalu ve výzbroji evropských armád nahradí generačně starší předchůdce F-16. Zájem o ně projevilo v poslední době i Řecko.

Roční náklady na provoz dvou letek F-35 (24 letadel) by se podle Visingra mohly pohybovat ve výši zhruba 500 milionů dolarů. „Při kalkulaci na 30 let bychom se měli údajně pohybovat kolem 500 milionů dolarů ročně (zhruba 12 miliard korun). Mělo by v tom být rozpočteno vše od výcviku po údržbu, palivo nebo munici.“

České letectvo má aktuálně k dispozici pouze jednu nadzvukovou taktickou letku o 14 gripenech, které operují ze základy ve středočeské Čáslavi. Část z letadel nyní hlídkuje v rámci mise NATO v Pobaltí.

„Chceme techniku a vybavení, která nám umožní bojovat proti hrozbám dnešního světa. Která ochrání naše vojáky a zároveň vyděsí nepřítele. Která bude kompatibilní s technikou spojenců. Chceme techniku, za kterou se nebudeme stydět. Na základě dnešního rozhodnutí vlády zahajuje Česká republika jednání o pořízení švédských bojových vozidel CV90 a amerických víceúčelových nadzvukových letadel F-35 Lightning II,“ uvedla Armáda ČR.

Švédské bojové vozidlo pěchoty CV90 MKIV.
Švédské bojové vozidlo pěchoty CV90 MKIV. Foto: BAE Systems

Soutěž zrušíme. Obrněnce nakoupíme přímo od Švédska

Deník Echo24 přinesl opakovaně také informace o zabrzděném tendru na nákup bojových vozidel pěchoty (BVP). Ministryně obrany dnes potvrdila, že probíhající soutěž bude na doporučení právníků zrušena. Celkem 210 kusů pásových obrněnců za 52 miliard korun chce ministerstvo pořídit formou mezivládní dohody (G2G) od Švédského království. Záměrem je nakoupit obrněnce typu CV90.

Ministryně věří, že se podaří nákup zrealizovat za původní cenu, která však vychází z dekádu starého průzkumu trhu. „Jdeme vyjednávat se švédskou vládou, ale nezavíráme si cesty pro další možnosti, které mohou nastat,“ řekla Černochová po jednání vlády.

O dodání obrněnců pro ČR měl zájem ještě německý Rheinmetall, který nabízel vozidlo Lynx, což byla druhá nejpravděpodobnější varianta, a španělský GDELS s vozidlem Ascod.

Stíhači zůstanou v Pobaltí až do září

Ministryně Černochová ve středu informovala vládu také o prodloužení mise českých stíhačů, kteří od dubna chrání vzdušný prostor Litvy, Lotyšska a Estonska. Česko vyhovělo žádosti pobaltských zemí, které nemají vlastní kapacity, o prodloužení mise o dva měsíce, tedy do konce září. Zvýšené náklady ve výši cca 14 milionů korun mají být v maximální možné míře hrazeny Litvou.

 

Sdílet:

Hlavní zprávy

×

Podobné články