Co si myslí na Hradě: „Jediná cesta vůči Rusům je odstrašení,“ říká diplomat Jindrák

Miloš Zeman je z Vladimira Putina opravdu zklamán. Překvapilo ho, do jaké míry je ochoten izolovat Rusko a uvrhnout je o dvacet let nazpět, říká Rudolf Jindrák, ředitel odboru zahraniční politiky prezidentské kanceláře. V rozhovoru pro Týdeník Echo odmítá, že by obrat u prezidenta byl účelový, aby se udržel ve funkci. „Jediná cesta vůči Rusům je odstrašení. Takhle to fungovalo za studené války do roku 1989. Dnes jsme v té válce znovu,“ říká Rudolf Jindrák.

Můžeme změnu v pohledu prezidenta Zemana na Rusko a Vladimira Putina po útoku na Ukrajinu označit za zvrat?

Asi to zvrat je, když to srovnáme s prezidentovým pohledem před válkou. Mohu potvrdit, že co říká veřejně o Putinovi, opravdu myslí vážně. Není to účelové, jak tvrdí někteří komentátoři. Je v tom zklamání. Prezidenta jednak překvapilo, do jaké míry Putin Rusko izoluje, překvapila ho ochota sankcemi, které po útoku na Ukrajinu přišly, svou zemi klidně vrhnout zpátky ve vývoji. Za Putina se Rusko, což musíme objektivně konstatovat, začalo rozvíjet. Lidé si zvykli žít, cestovat. To není Sovětský svaz v 80. letech. Miloš Zeman těžko chápe, že Putin je připraven svou zemi vrhnout zase o těch dvacet let nazpět. Druhý moment, který přispívá k jeho zklamání z Putina, sdílím takříkajíc osobně, protože jsem před dvěma roky byl zmocněncem vlády pro česko-ruské konzultace a začínal připravovat nějakou dohodu, jak s našimi vztahy pohnout. Tehdy jsem si naivně myslel, že s Rusy mohu jednat jako s Němci. Uvědomuji si samozřejmě, že Rusové jsou jiní, ale myslel jsem si, že máme společný cíl a že se domluvíme na tom, jak němu dojít. A zažíval jsem na té úrovni totéž co prezident při jednáních s Putinem. I u prezidentových jednání s Putinem se očekávalo, že budeme mít nějakou společnou agendu. Ale to se nestalo. Člověk si naivně myslel, že Rusko třeba může mít zájem dostat se do tendru na dostavbu jaderné elektrárny, takže se aspoň bude snažit hrát s námi nějakou stínohru. Že se bude, já nevím, snažit, aby se zlepšila ruská péče o naše památníky a válečné hroby v Rusku – a pokračovala naše péče o ruské památníky na území České republiky. Troufám si říct, že péče o ruské památníky a hroby z druhé světové války u nás byla jedna z nejlepších vůbec v Evropě. Ale oni se nesnažili. Tohle pro Zemana určitě zklamání bylo.

Tak o čem s Putinem jednal?

Byl jsem u dvou jeho jednání s prezidentem Putinem. Neuzavíraly se při nich žádné dohody typu, že se Rusko účastní tendru na Dukovany. Tady je třeba neustále opakovat, že české vztahy s Ruskem vlastně skončily v roce 2014, hned po anexi Krymu. Od té doby v Praze byla jedna jediná ministerská návštěva z Ruska, což byl právě výsledek setkání Zeman–Putin v Soči. Ale jinak se na bilaterální rovině nestalo od té doby nic. Při té jediné ministerské návštěvě sem s místopředsedou ruské vlády – dnes už to snad můžu říci – přijela delegace zhruba 20 lidí z Moskvy, z nichž jedenáct nebylo vpuštěno na české území. Byli to vesměs lidé, kteří tu předtím sloužili na ambasádě, načež se ocitli na našem indexu nežádoucích osob kvůli špionáži.

Jak se prezident dozvěděl o invazi 24. února a jak získává zprávy o dění v Rusku? A proč se s ním nikdy nešel Donald Trump? Celý rozhovor si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo v tištěném vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.