Jak se zvýší platy vrcholných politiků? Rozhodnutí je na senátorech

Míra zvýšení platů vrcholných politiků bude hlavním bodem první prosincové schůze Senátu, která se uskuteční ve středu. Horní komora by měla probrat výsledky posledních dvou summitů EU a také nadcházející prosincové jednání představitelů členských zemí unie.

Na programu je také dohoda o přistoupení Česka k fiskálnímu paktu zemí EU, jejímž obsahem je rámec pro rozpočtovou kázeň a koordinaci hospodářských politik členských států unie. I když dohodu schválila Sněmovna a stejný postoj zaujaly všechny tři senátní výbory, které pakt projednávaly, horní komora by jeho schvalování mohla odložit na další prosincové zasedání, které se uskuteční za týden.

Platy politiků se mají podle sněmovní verze zvýšit pro příští rok pouze v návaznosti na růst průměrné hrubé mzdy v nepodnikatelské sféře. Nezvýší se koeficient, kterým se tato mzda násobí. Sněmovnou přijatá novela znamená, že základní měsíční plat poslance a senátora by se měl od ledna zvýšit o 6500 korun na 82.400 korun místo na 90.600 korun.

Senátní hospodářský výbor ale navrhl, aby se platy politiků zvyšovaly v příštích dvou letech postupně. Pro příští rok počítá s nárůstem základního platu zákonodárce na 84.000 korun měsíčně, v přespříštím roce na 87.300 korun, pokud by i pro rok 2020 zůstal zachován základ pro výpočet platové základny pro následující rok.

Předseda výboru Vladislav Vilímec (ODS) k tomu uvedl, že nepřijetím postupného navyšování by se ještě více "rozevíraly nůžky" mezi platy politiků a soudců či státních zástupců, jichž se navrhované omezení netýká. Pokud by se s postupným navýšením ztotožnil i Senát, návrh by se vrátil Sněmovně. Pokud by jej poslanci projednali až v příštím roce, novela by začala platit až vyhlášením ve Sbírce zákonů a politici by minimálně za leden dostali významně vyšší platy podle platné úpravy.

Očekává se, že body související se summity EU přijde senátorům objasnit premiér Andrej Babiš (ANO). Promluvit k nim měl už na listopadové schůzi, ale omluvil se. Senátoři ho následně kvůli novým informacím v souvislosti s kauzou Čapí hnízdo, v níž je premiér stíhán kvůli dotačnímu podvodu, vybídli k odchodu z vlády do ukončení vyšetřování. Babiš uvedl, že nikdy neodstoupí.