Bartoš a Výborný souhlasí s Blažkem. Vidí řešení energetické krize na úrovni EU

Předseda Pirátů a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš souhlasí s velmi kritickými výroky ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS), ačkoliv už dlouhodobě upozorňuje, že je nutné současnou energetickou krizi řešit. Předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Marek Výborný uvedl, že si jako vláda riziko současné situace uvědomuje a výrok Blažka považuje za reálný pohled na současnou energetickou krizi. Naopak jeho stranický kolega Jan Bartošek si nemyslí, že je "třeba strašit lidi kolapsem státu."

Jak jsme již psali, Blažek ve sněmovně v pátek prohlásil, že současnou situaci pokládá za ještě horší, než jak ji popisuje opozice. Společenská situace a atmosféra je podle něho nejdramatičtější od roku 1989. „Pokud se nevyřeší krize v energetice, tak je ohrožen politický systém této země. Pokud se nenajde celoevropské řešení, tak je dokonce ohrožena Evropská unie jako taková,“ prohlásil ministr a varoval před možnou revolucí.

Energetická krize a současná atmosféra ve společnosti ohrožují vše - náš politický systém i existenci EU. K ochraně těchto hodnot je vhodný a nutný každý prostředek, včetně zastropování marží výrobců a distributorů energií. Viz můj dnešní projev v @snemovna. pic.twitter.com/1gV2Pg3drO

— Pavel Blažek (@blazek_p) August 26, 2022

"Souhlasím (s výrokem), proto intenzivně jednáme s našimi partnery ve vládě, jak trend razantního růstu cen energií obrátit. Bez společného celoevropského postupu nedokáže žádný stát efektivně ochránit lidi či podniky před dopady krize, kterou rozpoutalo řádění Putina. Proto jsme představili konkrétní kroky, o kterých bychom měli v rámci předsednictví jednat s Německem i dalšími zeměmi EU a jenž by vedly ke zlevnění elektřiny. Jsme rádi, že se jimi inspiroval například pan hejtman Kuba," sdělil předseda Pirátů pro Echo24.

Na dotaz redakce dále uvedl, že jeho strana dlouhodobě upozorňuje, že je nutné řešit "stále se rozevírající nůžky ve společnosti a její štěpení", které s prohlubující se ekonomickou krizí zesilují. "Nejen v tomto, ale i v minulém volebním období jsme prosazovali řadu zlepšení pro rodiny, dostupnost bydlení, dluhové pasti či samoživitele a seniory, bohužel mnohé bývalá vláda smetla ze stolu. Kdyby dnes platily, mohla být situace v naší zemi o něco méně kritická. Řadu změn jsme však již jako nova vláda v této věci zavedli," dodal Bartoš.

Podle Marka Výborného si je vláda současné energetické krize vědoma a uvádí, že proto bude jednat s německým kancléřem Olafem Scholzem premiér Fiala, proto bude svolána mimořádná Rada EU a již v tuto chvíli vláda neformálně předjednává celoevropské řešení zcela utržených cen energii. "Řešení v rámci celé EU je ta správná cesta a věřím, že v tomto bude vláda úspěšná," tvrdí Výborný.

Předsedkyně opozičního klubu ANO a bývalá ministryně financí Alena Schillerová Blažkovo vystoupení ocenila. Projev pokládá za konstruktivní a věcný, podle ní ale měl takto vystoupit premiér nebo některý z ekonomických ministrů. „Jestli vaše slova byla míněna vážně, já je beru, ale musí také tento hlas zaznít na vládě a musíte být schopen je prosadit,“ řekla.

Předseda Asociace krajů Martin Kuba (ODS) označil situaci v energetice za kolaps trhu. „Nárůst cen je tak skokový, že už se nedá mluvit o krizi, ale o kolapsu. Pokud některé komodity tak skokově zdraží, jedná se o kolaps trhu. Tahle situace vznikla proto, že jsme ve válce, a když jsme ve válce, nemůžeme rezignovat na to, že budeme bojovat. Rusko využívá plyn jako zbraň,“ řekl ČTK Kuba.

S kritickým výrokem souhlasí i senátor Zdeněk Hraba (STAN), který říká, že trendy vývoje cen elektřiny a plynu a prognózy dalšího vývoje nejsou příliš optimistické. "Proto jsou na místě zásadní opatření, mezi které patří třeba direktivní zastropování cen," uvedl Hraba.

Naopak místopředseda sněmovny a poslanec KDU-ČSL Jan Bartošek s vyhrocenou Blažkovou vyhrocenou kritikou nesouhlasí. "Nemyslím si, že by ministři měli strašit naše občany kolapsem státu nebo dokonce EU," komentoval Bartošek. Dodal, že je nutné, aby vláda nenechala padnout české občany ani firmy, a přestože se bude společnost muset uskromnit, Evropa vyjde z této zkoušky silnější.