Macron a evropská obrana. Železná opona přetrvává

O mozkově mrtvém NATO v podání Emmanuela Macrona se možná tolik psalo proto, aby se nemuselo psát o jiných jeho výrocích, které jsou možná ještě explozivnější. Proto se taky ve světě dostalo jeho rozhovoru pro The Economist pozornosti, jakou by si zasloužil už jeho projev k francouzským velvyslancům letos v srpnu. Od „mozkově mrtvého“ NATO se koneckonců dá převést řeč na Trumpa. Ale těžko spojit s Trumpem, když Macron řekne:

„Projekt evropské civilizace nemůže razit katolické Maďarsko nebo pravoslavné Rusko, a přesto jsme to těmto dvěma lídrům přenechali. Říkám s veškerou úctou: Naslouchejte diskurzu v Maďarsku nebo Rusku. Mezi těmito dvěma projekty jsou rozdíly, ale mají kulturní, civilizační vitalitu, která je inspirující, i když já sám je považuji za chybné. Právě náš evropský projekt – který, jak jsem hluboce přesvědčen, je také francouzský projekt – musí dokázat inspirovat náš lid.“

Můžeme servírovat více třaskaviny. „Jsem přesvědčen, že jsme dlouho chybovali v tom, že jsme slovo suverenita přenechávali nacionalistům,“ řekl velvyslancům. Publikum, jemuž je léta vštěpováno, že suverenita je přežitek, musí lapat po dechu.

Ta slova určitě neznamenají, že z politika pasovaného na spasitele západního liberalismu se vyklubal exponent alt-right. Macron se jistě mýlí v mnoha věcech, ale rozumí jedné věci, kvůli které myslím i jeho oponenti cítí, že mu musejí naslouchat a vyrovnávat se s ním. A to, že Evropa a Evropská unie v posledních desetiletích strašně ustrnula. Že se stala dobrovolným zajatcem systému pravidel, který ji vleče jako po kolejích, a ona se odmítá dívat, kam.

Macron vidí Evropu jako civilizaci. Tedy ne jako soubor pravidel a úkolů. A pokud půjde všechno dál jako dřív, Evropa se stane pouhým divákem neschopným cokoli ovlivnit.

Celý text čtěte v aktuálním vydání Týdeníku Echo ZDE.