Beneš: Několika stovkám tisíc klientů ČEZu končí fixace a čeká je násobné zdražení energií

V závěru roku skončí dlouhodobé fixace cen energií několika stovkám tisíc klientů společnosti ČEZ. Některým z nich tak mohou od nového roku stoupnout ceny až trojnásobně. Dosud tito klienti platili méně, než činí současný celkový průměr. Českému rozhlasu - Radiožurnálu to v pátek řekl generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. Ceny budou růst zákazníkům s končícími fixacemi také ostatních energetických firem v zemi. Nové ceny pro domácnosti nebo malé a střední podnikatele by určitě neměly překročit vládou stanovený cenový strop, který začne platit od ledna. Bez něj by podle Beneše byly ceny pro domácnosti až dvakrát vyšší.

Na konci roku by podle Beneše měly vypršet smlouvy na dvouleté a tříletí fixace cen zhruba deseti až 15 procentům klientů ČEZ. Odpovídá to nižším stovkám tisíc zákazníků. Mnohým z nich tak v lednu mohou stoupnout ceny za energie až trojnásobně. Šéf ČEZ v této souvislosti připomněl, že takový nárůst je způsoben i tím, že dosud platili tito odběratelé výrazně méně než ostatní a než je celkový průměr.

Firma zároveň upraví nabídku smluv s fixací cen, a to pouze na jeden rok, případně dobu neurčitou. "Myslíme, že ceny mohou v budoucnu klesat, dlouhodobější produkty proto teď nemají smysl," vysvětlil.

Beneš zároveň zdůraznil, že nikdo z domácností nebo dalších subjektů, pro něž vláda schválila cenové stropy na energie, nebude platit víc, než udává právě stanovený limit. Vláda ho stanovila na 6000 korun za jednu megawatthodinu (MWh) elektřiny včetně DPH a 3000 korun za jednu MWh plynu. K tomu je potřeba připočíst distribuční poplatky. Přijetí vládou stanovených maximálních cen bylo přitom podle šéfa ČEZ nezbytné, protože bez nich by podle jeho odhadu mohly být ceny i dvakrát vyšší.

ČEZ, stejně jako innogy nebo jiní dodavatelé, začal zastropované ceny přepočítávat do záloh klientů s vyššími cenami už od listopadu.

Zastropované ceny začnou platit od 1. ledna. Vedle domácností je vláda schválila také pro malé a střední podniky, veřejné instituce a státní, krajské či městské firmy bez obchodní povahy. Náklady na toto opatření budou podle premiéra Petra Fialy (ODS) činit kolem 130 miliard korun.