Rusové po debaklu mění taktiku. Ukrajina jako druhý Afghánistán

Začátek vojenské invaze se Rusům nepovedl. Podle vojenských expertů to Rusové již vědí a od minulého týdne změnili taktiku. Používají dělostřeleckou přípravu bez ohledu na civilisty. I kdyby padl Kyjev a zbytek země, Ukrajinci dál povedou nemilosrdnou partyzánskou válku. A rozhodně nelze čekat, že boje skončí rychle.

Jak se ruská invaze na Ukrajinu vyvíjí vojensky? O posouzení jsme požádali tři odborníky: bývalého náčelníka generálního štábu české armády, generála Jiřího Šedivého, vojenského analytika Dušana Rovenského (sám na generálním štábu působil do roku 2013) a konečně odborníka na ruskou armádu a kmenového autora Echa Lukáše Visingra.

V pondělí 7. března, kdy se scházíme, uplynulo od začátku ruské invaze jedenáct dní. Z hlediska ruských plánů je to určitě zpoždění. Nabrali ho Rusové proto, že se pokusili o bezkrvavou operaci, že tu válku chtěli takříkajíc vyhrát v rukavičkách, nebo prostě proto, že to jsou vojenští neumětelové?

Šedivý: Já myslím, že Rusové si chybně už analyzovali bojiště. Neměli správně vyhodnocenou ukrajinskou armádu, její arzenál a bojeschopnost, a podcenili ochotu obyvatelstva k obraně vlasti, ten silný morál Ukrajinců. Úvodní fáze vpádu na Ukrajinu prozrazuje snahu po rychlém řešení, zejména ze severu, směrem na Kyjev. Typický příklad je pokus o vzetí letiště Hostomel. Provedli v Hostomelu výsadek, ale špatně ho načasovali, výsadek měl špatnou součinnost s dalšími lehkými silami, které sice na letiště za výsadkáři pronikly, ale nebyly dostatečně silné a přišly z ruského pohledu pozdě. Tím padl záměr přisunout na letiště velmi rychle těžkými transportními letadly lehkou bojovou techniku a větší kontingent vojáků. Rusové pak pokračovali v útoku na Kyjev nedostatečně vybaveným vojskem, následně jsme mohli vidět všechny ty obrázky rozstřílených vraků jejich aut. Podobně chybně provedli útok na Černihiv a později i na Charkov. Začátek se jim nepovedl, ale myslím, že dneska už to Rusové dobře vědí. Od minulého týdne svoji taktiku mění.

Jak?

Šedivý: Směrem k taktice, kterou umějí, k taktice, kterou uměli Sověti. Máme informace, že ruská armáda ještě pracuje se zkušenostmi z druhé světové války. Neboli vracejí se ke klasickému způsobu válčení: nejdřív pořádná dělostřelecká příprava, rozstřílet, zničit všechno, co je bezprostředně před jejich vojskem, až pak tam poslat tanky a pěchotu. To bohužel hrozí obrovskými oběťmi na civilním obyvatelstvu. Další důvod, který je nutí přejít na klasický způsob války, je opakování chyby, které se dopustili, než šli do Afghánistánu a do Čečenska. Vzali téměř nevycvičené vojáky základní služby, udělali s nimi právní kličku, kdy je nechali podepsat jakýsi kontrakt, ale oni samozřejmě zůstávají málo vycvičenými záklaďáky. Teď zřejmě často ani nevěděli, že jdou do války. Pak přijde krutost boje muže proti muže, zabití kamarádi. A výsledkem je nízký morál nasazených vojáků.

Dá se to říci, že po ruském blitzkriegu z počátku invaze teď přichází zákopová válka?

Rovenský: První tři čtyři dny postupovali Rusové i desítky kilometrů denně. Od té doby většinou stojí na místě. Na některých místech se odehrávají poziční boje a v místech, kde ještě jsou schopni přivést posily, postupují v řádech kilometrů. A jelikož Ukrajina je obrovská země, má ukrajinská armáda pořád operační hloubku, lidově řečeno má kam ustupovat. Z hlediska operační hloubky ukrajinské armády jsou ty jednotky kilometrů skoro nepodstatná ztráta.

Celý Salon si můžete přečíst již nyní na ECHOPRIME. Od čtvrtka pak v tištěném vydání Týdeníku Echo v prodejnách tisku. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.