Němci odmítli americkou vojenskou misi do Hormuzského průlivu. O evropské uvažují
Hormuzský průliv
NOVÉ
Foto: Reuters
Německá vláda nenabídla žádný příspěvek k americké námořní misi v Hormuzském průlivu. Domnívá se však, že za úvahu stojí případná samostatná evropská mise. Uvedla to ve středu na tiskové konferenci mluvčí německé vlády s tím, že Berlín je v této věci v kontaktu s partnery. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg ve středu řekl, že alianci v souvislosti s misí Spojené státy neoslovily. V Hormuzském průlivu se v poslední době stalo několik incidentů, při nichž byly ohroženy obchodní lodě.
„Tato vláda je zdrženlivá, pokud jde o konkrétní návrh USA, a neučinila tak žádnou nabídku,“ citovala vládní mluvčí agentura Reuters. „V této chvíli jsme v úzkém kontaktu o této záležitosti s Británií a Francií,“ řekla ve středu německá ministryně obrany Annegret Krampová-Karrenbauerová v Bruselu, kam přijela na schůzku se šéfem NATO Stoltenbergem.
V úterý velvyslanectví USA v Berlíně oznámilo, že Washington oficiálně požádal Německo, aby se zapojilo do mise na ochranu lodí v Hormuzském průlivu a do boje proti íránské agresi. Německé ministerstvo zahraničí dalo už v úterý najevo, že nelze od Berlína očekávat, že by k chystané americké misi Sentinel (Stráž) nějak přispěl.
„Pro nás je důležité sledovat cestu diplomacie a usilovat o rozhovory s Íránem, abychom dosáhli snížení napětí,“ uvedla mluvčí německé vlády.
Šéf NATO Stoltenberg řekl, že na alianci se Spojené státy s požadavkem na spuštění mise v Hormuzském průlivu neobrátily.
V polovině července zadržely íránské revoluční gardy v Hormuzském průlivu tanker plující pod britskou vlajkou. Tehdejší britský ministr zahraničí Jeremy Hunt proto před týdnem navrhl čistě evropskou vojenskou misi jako doplněk k té americké. To ale bylo ještě před nástupem Borise Johnsona do funkce britského premiéra. Nově vytvořená britská vláda s Dominikem Raabem v čele diplomacie nyní prosazuje evropskou misi podporovanou Spojenými státy.
Proti tomu ale zaznívají v německé vládní koalici silné výhrady – zejména ze strany sociálních demokratů (SPD). Německo se totiž podle nich distancuje od politiky „maximálního tlaku“ na Írán, kterou prosazuje americký prezident Donald Trump. Panují také obavy, že by země mohla být zavlečena do ozbrojeného konfliktu mezi USA a Íránem.
