Český trh možná zažije rekord. Dražba Kokoschky začíná na 35 milionech
PRAHA OD OSKARA KOKOSCHKY
ROZHOVOR
Foto: Arthouse Hejtmánek
Vypadá to, že nejen překoná rekord aukční síně Arthouse Hejtmánek, ale zároveň bude i nejdražším dílem od Oskara Kokoschky, které se prodalo na českém trhu. To si od obrazu Praha, který se bude vyvolávat za 35 milionů korun, slibuje galerista Tomáš Hejtmánek. Podle něj v něm expresionista zachytil výhled ze svého okna v době, kdy ve své milované Praze žil, a zároveň i blížící se hrozbu druhé světové války. V rozhovoru pro deník Echo24 Hejtmánek mluvil také o riziku, když se dílo předraží, a současných trendech v obchodování s uměním. Aukce, kterou pořádá ve své galerii, se uskuteční 1. června.
Tahákem nadcházející aukce je obraz Praha od Oskara Kokoschky. Čím je unikátní?
Unikátní je už tím, že se na trhu obraz od tohoto malíře vůbec objevuje. Jeho obrazy nevídáme ani na světovém trhu, protože jsou většinou v zastoupení muzeí a galerií. Obraz je navíc z období, které je zajímavé i pro nás – pro české země – tím, že Oskar Kokoschka tady čtyři roky žil. Namaloval celkem šestnáct pohledů na Prahu. A tento obraz je z té druhé fáze v roce 1937. Zajímavý je i svou velikostí: z pražských panoramat jde o Kokoschkův druhý největší obraz.
Co tím expresionista chtěl říct?
Z Kokoschkových pamětí se ví, že Prahu miloval, takže se ji snažil zachytit v její dramatičnosti. Je to jeden z opravdu úžasných pohledů na Prahu. Namalován je z ateliéru, který si malíř pronajal nedaleko Karlova mostu, na nábřeží v domě Bellevue. Samozřejmě nevíme přesně, jak dlouho Kokoschka obraz tvořil. Přestože působí, že vznikl velmi rychle, nebyla to krátkodobá věc. Tipujeme, že na něm pracoval možná v průběhu jednoho roku.
V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.
Někteří v tomto díle vidí začátek druhé světové války.
On vlastně Oskar Kokoschka tak trochu utekl. Odešel z Rakouska před blížící se hrozbou do Prahy. Říká se, že by tu pobyl i déle, protože zde našel i svoji budoucí manželku. Politická situace ho ale v roce 1938 donutila k emigraci do Anglie. Samozřejmě na Prahu často vzpomínal.
Blížící se hrozba je dost patrná a na tomto obrazu můžeme něco takového vysledovat. Jeho levá strana, která je výrazně expresivní, předzvěst války naznačuje.
Praha se bude dražit za 35 milionů korun. Čekáte, že překoná rekord Kokoschkova dalšího obrazu Žáby z minulého roku? To by byl skok o několik milionů.
U Žab se začínalo někde kolem dvaceti milionů a prodal se za skoro 38 milionů. Myslím si, že Praha je překoná určitě, protože už její vyvolávací cena je vyšší. Ale my věříme, že by se mohla vydražit i její reálná cena, kterou odhadujeme – i vzhledem ke světovému trhu – na 50 až 60 milionů. Takže doufám, že i ten český trh si uvědomí, že takhle významná věc tady ještě nebyla. A že se těch pár miliardářů, kteří ty peníze mají, se takto významné události zúčastní.
Byl by to rekord i pro vaši galerii?
Určitě. Měli jsme sice dva obrazy, které přesáhly hranici deseti milionů, ale v desítkách milionů jsme ještě obraz nevydražili.
Na druhou stranu nebojíte se, že ta cena může být nadsazená? Když připomenu obraz Františka Kupky Prisme za 49 milionů korun, o který na aukci nedávno nikdo neprojevil zájem…
Tyhle dvě věci nelze úplně srovnávat, protože tenhle Kupka nebyl zase tak významný. Tam skutečně cena nadsazená byla. Ale jsem přesvědčený, kdyby se začalo dražit o trochu níž – možná i výrazně níž, tak by se kupci našli. Ale máte pravdu, že začínat příliš vysokou cenou může být někdy rizikové. U Kokoschkovy Prahy jsem ale přesvědčený, že vyvolávací cena je odpovídající. My se v každé aukci snažíme, aby licitace začínala na zhruba dvou třetinách z ceny odhadní.
Čtěte také: O malbu Prisme Františka Kupky za 49 milionů nemá nikdo zájem
Prisme od Kupky se neprodalo už podruhé. Nemůže něco takového obrazu „přinést smůlu“?
Nemyslím si, že by snad přímo smůlu. Ale samozřejmě, že když se obraz v aukci neprodá, pro další případný obchod jde o zprávu, která určitě není příjemná. Je pravda, že když se začne s vyvolávací cenou moc vysoko, tak to tu věc může poškodit.
Co dělá tak vysokou cenu díla v aukci?
Navyšuje ji zájem nových sběratelů a investorů. Stačí, když se sejdou alespoň dva, kteří dílo chtějí. Pak cena šplhá stále nahoru, dokud jeden z nich neřekne dost, už nemám. Nebo – už to nesplňuje moji představu, nebo už to není v té relaci, kterou bych chtěl zaplatit. Ukazuje se ale, že sběratelů přibývá a že spousta lidí, kteří dosud investovali do jiných věcí – do aut a nemovitostí – zjišťuje, že zajímavou investici lze uskutečnit i v umění. Umění je navíc věc, která může dělat radost a můžou se s ní chlubit. Na rozdíl třeba od zlata nebo kamenů. Nevím samozřejmě, jestli se náhodou nenajde někdo, kdo by chtěl někomu ukazovat zlaté cihly, aby se jimi pochlubil, ale je jasné, že s krásným uměleckým dílem to lze provést snadněji.
Jaké trendy jsou dnes v prodeji umění? Co sběratelé vyhledávají?
Skutečným sběratelům se líbí pochopitelně hlavně ty věci, které sbírají. Jsou sběratelé, kteří sbírají i drobnosti nebo starožitnosti. Pro český trh jsou stále nejzajímavější čeští autoři. A nejvíce čeští malíři. Převládá ještě klasická česká moderna 20. století. Ale je pravda, že už se objevují rekordní ceny jak u současných autorů, tak i u starších autorů z 19. nebo i 18. století.
Mění se tyhle trendy často?
Úplně se nemění. Trh se postupně vyvíjí a pouze u těch nejvýznamnějších malířů se děje to, že ceny stále rostou nahoru a stále padají nové a nové rekordy.
Co dalšího se objeví na aukci?
Těch zajímavostí je tolik. Můžu zmínit třeba sbírku habánské a posthabánské keramiky, která je ze sbírky významného českého malíře Oldřicha Blažíčka. Máme zde ještě celkem pět kousků z Blažíčkovy sbírky, u kterých by se mohli sejít právě ti dva rozhodující sběratelé a udělat zajímavou cenu. Je zde řada méně známých autorů, vynikajících českých malířů, které se snažíme ukázat jako trochu neprávem zapomenuté a věříme, že v aukci udělají opět rekordní cenu. Můžu zmínit například Františka Urbana, Jana Honsu, Jaroslava Hněvkovského nebo Otu Janečka.
