Má unikátní krev, která už zachránila dva miliony dětí
78letý australský dárce
Přezdívá se mu „muž se zlatou rukou“. Během svého života daroval více než tisíckrát krevní plazmu, čímž zachránil životy zhruba dvou milionů novorozenců. A to i navzdory tomu, že nesnese pohled na krev. V Austrálii je považován za hrdinu, ale sám se tak rozhodně necítí. Nyní 78letý James Harrison žije obyčejný život, rád chodí na procházky, sbírá známky a stará se o svá vnoučata, uvedla ve své reportáži americká televize CNN.
Krev Jamese Harrisona je unikátní. Pomáhá více než 17 procentům australských těhotných žen, které jsou v ohrožení tzv. fetální erytroblastózou neboli hemolytickou nemocí novorozenců. ,,Každá jednotka krve je vzácná, ale Jamesova krev je obzvláště mimořádná. Využívá se totiž k tomu, aby se z ní vyrobil lék zachraňující životy,“ zdůrazňuje Jemma Falkenmireová z Červeného kříže.
This one man has saved the lives of 2 million babies: http://t.co/silD0T3ISJ pic.twitter.com/rC69VdFKit
— CNN International (@cnni)
9. Červen 2015
,,Do roku 1967 v Austrálii ročně umíraly tisíce novorozenců. Lékaři nevěděli proč, bylo to příšerné,“ vysvětluje Falkenmireová a dodává: ,,Ženy prodělávaly mnoho samovolných potratů a novorozenci trpěli poškozením mozku,“ přibližuje. Později se zjistilo, že příčinou toho byla hemolytická nemoc plodu a novorozence - nemoc, během níž krev matky útočí na krvinky plodu. To v nejhorších případech způsobuje poškození mozku plodu, nebo vede k jeho smrti.
Právě u Harrisona byla zjištěno, že má neobvyklou krev obsahující speciální protilátky. V 60. letech proto spolupracoval s lékaři na vyvinutí injekce nazvané anti-D. ,,Austrálie byla poměrně revoluční. Zařadila se mezi první země, které objevily dárce s touto protilátkou,“ vyzdvihuje Falkenmireová.
Doktoři si nejsou stoprocentně jistí, co způsobilo, že je Harrisonova krev takto vzácná. Domnívají se ale, že to mohlo být způsobeno transfuzí, kterou obdržel ve 14 letech během operace, kdy mu byla odstraněna plíce. ,,Otec mi po operaci vysvětlovat, co se vlastně stalo. Řekl, že jsem dostal 13 litrů krve od neznámých lidí, kteří mi tím zachránili život. A protože byl můj otec pravidelný dárce, rozhodl jsme se, že až vyrostu, budu krev darovat také.“
Podle australských zákonů smí krev darovat lidé v rozpětí věku 19 – 81 let. A to byl i případ Jamese Harrisona. Na transfuzní oddělení jezdí darovat krevní plazmu každý týden či dva již po dobu téměř šedesáti let. Paradoxně nikdy nenašel odvahu, aby se díval na to, jak se mu jehla zabodává do paže: ,,Dívám se na strop nebo na sestřičky, někdy si s nimi povídám. Nesnesu ale pohled na krev, ani tu bolest,“ vysvětluje skromě muž.
Před Austrálií vyvstane vážný problém během následujících let, kdy James Harrison přestane krevní plazmu darovat. Australské matky proto doufají, že se mezi přibližně padesátkou obyvatel Austrálie, kteří mají tyto vzácné protilátky, objeví další takový dárce. ,,Jediné, co nám zbývá, je doufat, že ten další dárce bude dostatečně štědrý, aby daroval krev stejně nesobecky, jako to dělá po šedesát let James,“ uzavírá Falkenmireová.