Hitler nepřítelem alkoholu? Při psaní Mein Kampfu si ho dopřával

Adolf Hitler byl vyhlášeným odpůrcem alkoholu i kouření. O jeho abstinenci, ale i vegetariánství, se vyprávějí legendy. Odpor k alkoholu odůvodňoval i starostí o německý lid. Že to s vůdcem a lihovinami bylo trochu jinak, se ví. Písemné doklady, vyjma svědectví z jeho blízkého okolí, ale veskrze chyběly. Až nyní. Sedmdesát let po Hitlerově smrti se může veřejnost podívat na kopie dokumentů z doby jeho věznění v Landsbergu, z nichž vyplývá, že údajný abstinent si dokázal i slušně přihnout. K osobní spotřebě si do vězení nakupoval špiritus a pivo.

Mladý Hitler byl v Landsbergu zavřený od 11. listopadu 1923 do 20. prosince 1924 poté, co ztroskotal takzvaný Pivní puč. Byl nicméně prominentním vězněm s řadou výhod, o čemž svědčí i fakt , že konzumoval jídlo a pití, které si sám nakoupil. Dokumenty z jeho věznění minulý týden zveřejnil ve své knize Hitler jako vězeň v Landsbergu nad Lechem 1923/24 šéf Norimberského státního archivu Peter Fleischmann.

Asi největší pozornost médií vzbudil záznam lékaře, který Hitlera ve vězení prohlížel. Doktor Josef Brinsteiner v něm uvádí, že vyšetřovaný trpí na pravé straně kryptorchismem, tedy že mu během dospívání nesestoupilo pravé varle. O tomto zdravotním problému se dlouho spekulovalo, ale lékařský doklad o něm chyběl. Historik Fleischman ho našel až ve vězeňských spisech, které se dlouho považovaly za ztracené a objevily se až na jedné aukci roku 2010. Údaje z dokumentů sice nijak nemění dějiny, ale dokládají, že i s dlouhým odstupem lze odhalit nové střípky doplňující tu kterou mozaiku.

Dalším takovým střípkem jsou účty z Hitlerových nákupů během pobytu za mřížemi, které vedl justiční strážný Franz Hemmrich. Jsou v něm denní záznamy o trestancově osobním kontu a jeho nákupech. Jde o devět listů popsaných z obou stran z posledních šesti měsíců věznění. Dokumenty vykazují větší výpadky v záznamech jen v listopadu a prosinci.

Pozoruhodná už je samotná spotřeba některých nakupovaných potravin: máslo (34 kg), cukr (45g), vejce (515 kusů), brambory (50 kg), citrony (88 kusů), cibule (2,5 kg), rýže (3,5 kg)… Vedle toho učinil strážný zápis o nákupu 21 litrů špiritusu, údajně k přípravě pokrmu a jako přídavek do kávy. Takový „grog“ budoucího vůdce třetí říše.

Možná ještě zajímavější jsou nákupy piva. V červenci 1924 to bylo 62 lahví, v srpnu 47, v září 60 a v říjnu 47 lahví. Před Vánocemi je poznámka o 34 lahvích. Ve všech případech jde o půllitrový obsah. Hitler pil tedy v průměru litr piva denně. Že zlatý mok sám popíjel, vyplývá nejméně z jedné poznámky strážného Hemmricha.

Hitler svými nákupy alkoholických nápojů překračoval povolené normy, které trestancům v Landsbergu dovolovaly denně půl litru piva nebo čtvrt litrů vína. Ostatně, víno si Hitler nekupoval a téměř nikdy ho ani nekonzumoval.

Sluší se nicméně připomenout, že v případě Hitlerova věznění je řeč o Bavorsku, kde pivo tehdy bylo a vlastně stále je něčím jako základní potravinou. Jaký mělo pivo vliv na vznik propagandistické a štvavé knihy Mein Kampf (Můj boj), jejíž první svazek pozdější führer v Landsbergu sepsal, lze jen spekulovat. Ostatně, nejasnosti vládnou i kolem toho, v jaké míře Hitler své dílo diktoval svému spoluvězni Rudolfu Heßovi a co naťukal sám na psacím stroji, který mu poslala do cely jedna jeho příznivkyně. V každém případě vzbuzují četné nenávistné tirády v Mein Kampfu dojem, že jejich autor byl ve slušném rauši.

V roce 1925 Hitler finančnímu úřadu v Mnichově písemně sdělil, bylo to v souvislosti s daněmi, že se ve svých osobních potřebách omezuje tak moc, že je úplným nealkoholikem a nekuřákem a stravuje se v nejprostějších hostincích. Jeho pivní zvyklosti z časů vazby jsou s tím ovšem v rozporu.

Je ovšem teoreticky možné, že svůj vztah alkoholu Hitler po opuštění vězení radikálně přehodnotil. Mnohé jeho biografie uvádějí, že šéf NSDAP přestal úplně pít alkohol po roce 1930. Ale i to některá svědectví vyvracejí, byť Hitler byl v tomto směru spíše asketa. Jeho oblíbeným nápojem byla voda a minerálky. Občas si ale přihnul.

Konkrétně dvouprocentního piva, které se prý vařilo zvláště pro něj, či italského Fernetu Branka. Někdy si dopřával „léčivých“ likérů. Tradovalo se o něm, že úplně pod obraz se zpil jen jednou, laciným vínem, a to ještě jako hoch na základní škole. Zcela se ale vyhýbal tabáku.

Od Hitlera pocházejí i výroky ve smyslu, že tabák je pomstou rudého muže na muži bílém za to, že Indiánům dal lihoviny. Vítězství nacionálního socialismu někdy führer spojoval i se zřeknutím se kouření. Na školách ve třetí říši se učilo, že kouření může poskvrnit rasovou čistotu a že jde o zlozvyk cikánů, černých, intelektuálů a Indiánů.