Američtí rukojmí z Teheránu se po 35 letech dočkali odškodnění

Miliony dolarů za utrpení

Američtí rukojmí z Teheránu se po 35 letech dočkali odškodněníNOVÉ
Američtí rukojmí. Foto: FOTO: Wikimedia Commons
2
Svět
Echo24
Sdílet:

Američané držení na íránské ambasádě se konečně po 35 letech dočkají finančního odškodnění, píše The Washington Post. Prezident Barack Obama podepsal zákon, na jehož základě dostane každý z dosud žijících 37 rukojmí, kteří byli po dlouhých 444 dní drženi na americké ambasádě v Teheránu, 4,4 milionů dolarů (přes 100 milionů korun).

Íránští studenti zajali 4. listopadu 1979 celkem 66 amerických občanů. Ve snaze vyvolat kladný dojem propustili Íránci 14 dní po obsazení amerického úřadu 13 zajatců většinou afroamerického původu. Dále jednoho muže trpícího roztroušenou sklerózou propustili 11. července roku 1980, zbylých 52 Američanů až 20. ledna 1981.

Každý z 37 dosud žijících rukojmí a 16 rodin pozůstalých po těch, kteří v uplynulých 35 let zemřeli, podle rozhodnutí soudu dostane 4,4 milionů dolarů. Z toho vyplývá, že za jeden den věznění získají oběti přibližně 10 tisíc dolarů. 600 tisíc dolarů pak připadne manželům či manželkám rukojmích a každému jednotlivému potomkovi.

Toto rozhodnutí týkající se finančních kompenzací by mohlo znamenat benefity pro oběti teroristických útoků včetně těch z 11. září 2001 nebo pro oběti bombových útoků na americkou ambasádu ve východní Africe, upozorňuje The Washington Post.

Vyplacení části finančních kompenzací pro ,,íránské“ zajatce pokryje pokuta ve výši 9 miliard dolarů francouzské bance BNP Paribas za to, že porušila sankce uvalené proti Íránu, Kubě a Súdánu.

Právní zástupci rukojmí jsou s výší odškodnění spokojeni. Mnoho z vězněných totiž bylo podle jejich slov vystaveno nelidskému zacházení, po propuštění se většině rozpadly osobní vztahy a jeden z rukojmí dokonce spáchal sebevraždu. ,,Posttraumatická stresová porucha nebyla v té době tolik známá,“ připomíná Alan Madison, jeden z právních zástupců. ,,Oni se vrátili domů, kde se na jejich počest uspořádal velký průvod, milion a půl lidí na Brodwayi. A pak se na ně zapomnělo. Není divu, že to naprosto změnilo jejich životy,“ podotýká.

Během íránské islámské revoluce došlo k zadržení zaměstnanců amerického velvyslanectví v Teheránu. 4. listopadu 1979 několik stovek íránských studentů obsadilo velvyslanectví USA a zajalo zde 66 amerických rukojmí. V noci z 24. na 25. dubna 1980 došlo k neúspěšnému pokusu o jejich osvobození. Neúspěch záchranné operace byl jedním z hlavních důvodů porážky Jimmyho Cartera v prezidentských volbách roku 1980 s Reaganem. K vyřešení krize pomohla až alžírská vláda, která vstoupila do vyjednávání o propuštění. Po 444 dnech v íránském zajetí byli rukojmí propuštěni. Stalo se tak v den inaugurace 40. prezidenta USA Ronalda Reagana 20. ledna 1981, oficiálně jednu minutu po složení přísahy. Od roku 1979 jsou oficiálně přerušeny diplomatické styky mezi USA a Íránem.

Čtěte také: Badmintonové míčky i toaletní papír. Írán uvalil embargo na výrobky z USA

Sdílet:

Hlavní zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

×

Podobné články