Virus zika napadá kmenové buňky, z nichž se vytváří mozková kůra

Virus zika napadá a poškozuje kmenové buňky, z nichž se pak vytváří mozek při vývoji lidského plodu v těle matky. Vyplývá to ze studie amerických vědců, která byla dnes zveřejněna ve vědeckém časopise Cell Stem Cell. Podle autorů studie to sice ještě není přímý důkaz, že virus zika způsobuje mikrocefalii. Podle některých už je ale řada spojitostí mezi touto vývojovou poruchou a virem šířícím se již několik měsíců v Latinské Americe.

Stopy viru zika byly nalezeny v mozku dětí s mikrocefalií, které krátce po narození zemřely, i v tkáních plodů po potratech. V Brazílie, která je jednou z nejvíce postižených zemí tímto virem, od loňského října diagnostikovali mikrocefalii u více než 640 novorozenců, dalších asi 4200 případů se prošetřuje. Lékaři mají za to, že většina těchto případů má spojitost s nákazou matek virem zika v těhotenství.

Studie vědců z Floridské státní univerzity prokázala, že komárem přenášený virus zika napadá kmenové buňky, které se pak mají přetvářet v mozkovou kůru. To je vnější vrstva mozku zodpovědná za intelektuální schopnosti a vyšší mentální funkce. Vědci zjistili, že tyto buňky vystavené viru v laboratorních miskách se infikovaly během tří dnů a rázem se z nich staly „továrny na virus“. Některé okamžitě zemřely a jiné poškodily schopnost ostatních dělit se a tím se množit.

Také při mikrocefalii roste mozek dítěte pomaleji a jelikož nedochází k tlakům potřebným k roztažení lebečních kostí, je menší i hlava. Příčiny této poruchy mohou být dědičné, nebo sekundární, tedy například v důsledku infekce, vlivu toxických látek či ionizujícího záření.

Nejzávažnější případy mikrocefalie končí smrtí plodu či novorozence v prvních dnech či týdnech života. Přeživší děti většinou trpí opožděným vývojem řeči, chůze či společenského chování, některé jsou hluché či nedoslýchají. Některé mohou mít ochrnuté končetiny. Mnoho osob s mikrocefalií ale může trpět jen drobnými poruchami a mentálně mohou být zcela normální.

Mikrocefalie se dá odhalit až koncem druhého trimestru těhotenství ultrazvukem. Je poměrně vzácná, objevuje se v jednom případu na deset až patnáct tisíc porodů.

Virus zika, proti němuž zatím neexistuje lék, je spojován i s dalším neurologickým onemocněním – takzvaným Guillain-Barrého syndromem, který se projevuje obrnou svalstva. V souvislosti s epidemií ziky v Latinské Americe zaznamenaly některé země zvýšený výskyt tohoto jinak vzácného onemocnění.