Levné polské kuře vítězí. Byť ministr vyzývá: kupujte české potraviny

Poté, co Rusko vyhlásilo embargo na dovoz vybraných zemědělských a potravinářských produktů z Evropské unie, vyzval ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) české občany, aby kupovali co nejvíc českých potravin. Většina zákazníků ovšem dává přednost nízké ceně, původ zboží bývá až na dalším místě. A ani v supermarketech českých potravin nepřibývá, spíše naopak.

Podle Jurečky by měli lidé kupovat především české mléko a mléčné výrobky, maso, ovoce a zeleninu. Jenže právě v oblasti vepřového masa, ovoce a zeleniny je Česko poměrně dost závislé na dovozu.

Senátor a bývalý prezident Agrární komory Jan Veleba (SPO) výzvu ministra Jurečky uvítal. „To tady dlouho chybělo,“ uvedl pro ECHO24.cz Veleba, dlouholetý zastánce českých potravin. „Záleží ovšem na tom, jaká bude účinnost této výzvy. Myslím, že nevelká.“

Veleba připomněl, že v současnosti okolo 80 procent maloobchodního trhu s potravinami ovládají velké obchodní řetězce. „A ty jsou v rukách zahraničního kapitálu,“ poznamenal Veleba, podle něhož by měli především vládní politici přimět obchodní řetězce, aby odebíraly více českých produktů.

Jurečka: Napíšu obchodním řetěcům

To má ale Jurečka v plánu. „V této souvislosti také oslovím osobním dopisem obchodní řetězce působící v České republice se žádostí, aby i ony podpořily prodej těchto potravin,“ sdělil Jurečka.

Podle neoficiálních odhadů české super- a hypermarkety nabízejí od necelých 50 do zhruba 70 procent českých potravin a výrobků z českých surovin. K těm s vyšším podílem patří například Tesco.

Podle metodiky stanovené ministerstvem zemědělství a novým zákonem o potravinách pochází více než 70 procent zboží na našich pultech od dodavatelů se sídlem v Česku,“ uvedl pro ECHO24.cz mluvčí řetězce Jiří Mareček.

„Stále platí, že pokud vedle sebe dáte v prodejně české a polské kuře, a to polské bude levnější, prodá se ho násobně více.“

V poslední době se sice kvůli skandálům s kvalitou především polských produktů zvýšil zájem o české potraviny, ale u většiny zákazníků stále hraje nejdůležitější roli cena.

„Podle výsledků březnového průzkumu, realizovaného agenturou STEM/MARK, jsou pro českého zákazníka při výběru potravin rozhodující tato kritéria: čerstvost potravin (98%), předchozí zkušenost (97%), cena (90%), složení výrobku (83%) a až poté země původu (72%),“ uvedla pro ECHO24.cz Kateřina Jašková z tiskového oddělení Lidlu.

Vítězství levného polského kuřete

Svou zkušenost poskytl i pracovník přímo z jednoho supermarketu: „Stále platí, že pokud vedle sebe dáte v prodejně české a polské kuře, a to polské bude levnější, prodá se ho násobně více.“

Podle senátora Jana Veleby je největší propad u českých potravin patrný u vepřového masa, kde se už většina dováží z ciziny. „Stavy prasat jsou na 1,5 milionu, to tady nikdy nebylo,“ konstatoval Veleba. Začátkem 80. let se v českých JZD a státních statcích chovalo více než osm milionů prasat a ještě při vstupu do Evropské unie jich bylo asi 3,3 milionu.

Česko podle Veleby už není ani soběstačné v bramborách, zelenině středního pásma, kuřecím masu nebo vajíčkách. Podle něho je takzvaná potravinová soběstačnost důležitá například i pro zajištění zaměstnanosti na venkově a v navazujícím zpracovatelském průmyslu a dalších službách.

Veleba připomněl, že v lednu 2012 v době „vaječné krize“ vyskočila cena za jedno vajíčko na šest korun, přičemž v Německu bylo za polovinu. Podle Veleby to bylo jen proto, že Německo má na rozdíl od Česka vajec přebytek.

Veleba poznamenal, že z Polska se vyváží do Ruska na 700 tisíc tun jablek, které tam ale po vyhlášení embarga z Moskvy nesmí. „Jablka teď zaplatí evropský trh a také čeští ovocnáři budou mít obrovský problém,“ tvrdí Veleba.

Volný pohyb potravin

Kritikem takzvané potravinové soběstačnosti je například někdejší europoslanec Hynek Fajmon (ODS).

„Má to následující důvody: 1. Neexistuje již chvála Bohu ani dovozní ani vývozní monopol státu a neexistují ani k tomu účelu zřízené podniky zahraničního obchodu, kde začínal Andrej Babiš. 2. Firmy i zákazníci jsou zcela svobodné v tom, komu prodávají své zboží a jaké zboží kupují. 3. Jsme součástí Evropské unie, kde platí princip volného pohybu zboží,“ uvedl Fajmon v únoru ve svém blogu pro iDNES.cz.

„Nakonec se ale pojďme podívat na to, zda je "potravinová soběstačnost" výhodná pro spotřebitele. A zde můžeme s ekonomem Adamem Smithem konstatovat, že není. Taková politika by vedla k omezování nabídky cizího zboží a tím pádem ke snižování intenzity konkurenčního tlaku, což by vedlo v konečném důsledku k vyšším cenám zboží pro spotřebitele i k poklesu jeho kvality,“ konstatoval Fajmon.