Höschl: Nazývejme teror terorem. Lidem to pokrytectví hýbe žlučí
Teror v Berlíně
ROZHOVOR
Tolerantní politika Západu přispívá k recidivě útoků a živí tak strach i averzi vůči uprchlíkům. Vojáci v ulicích se tak mohou stát standardem, říká v rozhovoru pro deník ECHO24.cz přední český psychiatr a ředitel Národního ústavu duševního zdraví Cyril Höschl. Po pondělním útoku v Berlíně, kdy pachatel najel kamionem do návštěvníků vánočního trhu, zůstalo 12 mrtvých a 48 zraněných.
Může obdobný útok vyvolat v lidech o to větší strach, že se stal v předvánočním čase?
Jistě. To je hlavní důvod, proč předvídatelná shromáždění většího množství lidí při známých, to znamená opakovaných příležitostech jako byl maraton v Bostonu, ohňostroj v Nice nebo vánoční trhy, jsou pro teroristy přitažlivé a pro možnost teroristického útoku tedy zvýšeně rizikové.
Jaká myslíte, že je nálada ve společnosti ve vztahu k bezpečnostní problematice?
Ve vztahu k bezpečnostní problematice je nálada, řekl bych, zatím neutrální, ale vzhledem k imigrantům a k islámu se výrazně zhoršuje, zejména vinou islamistů. Další zhoršení působí pokrytecky „korektní“ média, když hovoří o „nehodě“, o pachateli exotického původu jako o „Němci“, o teroristickém útoku jako o ojedinělém činu „šílence“ apod. Lidem to pokrytectví hýbe žlučí a stupňuje v nich agresivitu.
Měla jsem tím na mysli posílení policejních hlídek v ulicích měst. Pohled na policisty procházející se samopaly na vánočních trzích na Staroměstském náměstí, ač Česku podle úřadů nehrozí bezprostřední riziko útoku, může to lidi naopak zneklidnit.
Nevím. Když jsem však před lety v Izraeli v kavárně spatřil ozbrojené vojačky, spíše mne to uklidnilo. Není vyloučeno, že i zde dospějeme do podobné situace.
Teroristických útoků v západní Evropě přibývá. Je tak možné, že se strach lidí bude postupně posouvat?
Určitě ano. Každý útok je „booster“ negativních jevů, jež jsou s ním nějak spojeny, včetně strachu (ať už xenofobie nebo islamofobie) a agrese.
Takže to povede také k větší nedůvěře vůči uprchlíkům?
Jistěže, i když nikoli u „sluníčkářů“, a vždy jen na určitou dobu. Z předchozího bodu však bohužel vyplývá, že invaze islámského fanatismu do Evropy je v kombinaci s příliš permisivní politikou liberálních států živnou půdou pro recidivy útoků a ty zase znemožňují návrat k normálu a živí averzi a strach.
