Radecký, kolotoč i skleník. Vize architektů pro Malou Stranu

Velký ohlas veřejnosti vzbudil plán na proměnu Malostranského náměstí v Praze. Podle vítězného návrhu ideové soutěže by na jednom z klíčových městských prostranství ubylo dopravy, víc prostoru by naopak získali pěší. Server ECHO24.cz přináší i několik dalších návrhů. Někteří z architektů si tu představují dokonce kolotoč nebo zasklenou zeleň.

Na vítěze soutěže se snesla kritika především kvůli přístupu k automobilové dopravě. „Takové návrhy lze sypat z rukávu, k tomu není potřebná vysoká odbornost. Kudy ale místo náměstí projet, s tím si autoři zjevně nevědí rady,“ kritizoval například čtenář Jirka Chládek.

Čtěte také: Takhle má vypadat Malostranské náměstí. Kašna a bez aut

„To těžko projde, Pražáci by radši zasypali i Vltavu jenom proto, aby měli kde parkovat. Oni si najdou drahé byty v krásném historickém centru a pak si přejí, aby jim náměstí předělali na parkoviště,“ připojil se diskutér Petr. S chválou přispěl naopak čtenář podepsaná jako Pan Václav. „Vypadá to hezky. Malostranské náměstí je jedno z nejkrásnějších v Praze a po takové úpravě by bylo ještě hezčí. Ovšem kudy by vedla doprava, to fakt není jasné.“

Hned v několika studiích – včetně té vítězné – počítá s návratem sochy maršála Radeckého. Pomník ve spodní části Malostranského náměstí v letech 1858 až 1919 v místě dnešního tramvajového ostrůvku.

Ideová soutěž o novou podobu Malostranského náměstí ale nepřinesla jen trojice nejlépe umístěných návrhů. Týmy architektů nabídly desítky plánů a vizí pro budoucnost tohoto prostranství na Malé Straně. Zájemci si je můžou prohlédnout na výstavě, která přímo na náměstí probíhá. Server ECHO24.cz, který tu má svoji redakci, přináší fotografie některých návrhů.

Nikdo se z architektů ale nezvedl cimrmanovskou myšlenku postavit tu místo Radeckého sochu českého génia. Jára Cimrman měl, aspoň podle semináře ze hry Vražda v salónním coupé jet na koni.

Hned několik studií – včetně té vítězné – počítá s návratem sochy maršála Radeckého. Pomník ve spodní části Malostranského náměstí v letech 1858 až 1919 v místě dnešního tramvajového ostrůvku. Po vzniku republiky však byla socha slavného rakouského maršála nejprve zakryta a pak i poničena. Část pomníku o hmotnosti deset tun a výšce téměř sedmi metrů skončila v Lapidáriu Národního muzea na Výstavišti.

Nikdo se z architektů ale nezvedl cimrmanovskou myšlenku postavit tu místo Radeckého sochu českého génia. Jára Cimrman měl být, aspoň podle semináře ze hry Vražda v salónním coupé, zpodobněn jak jede na koni. Nicméně kvůli nedalekým trolejím tramvaje by musel sochař zobrazit koně bez nohou a  vznikla by tím takzvaná „varianta brod“.