Bond v Čechách: největšího padoucha měl hrát Werich

Když Ian Fleming začal psát první román o agentovi s povolením zabíjet, netušil ještě, jak velkou oblibu si tato literární postava získá. Adaptace na sebe nenechaly dlouho čekat a dnes patří James Bond ke kultovním hrdinům filmového plátna. V bondovkách můžeme najít i českou stopu. Bondova úhlavního nepřítele mohl ztvárnit Jan Werich. A kdy se agentovy příběhy dostaly i k nám? Filmový publicista Jan Foll vzpomíná na neoficiální projekce bondovek za socialismu.

Na podzim roku 2015 se těšili mnozí filmoví fanoušci. Po vynikajícím úspěchu snímku Skyfall natočil režisér Sam Mendes další pokračování série o agentovi 007. Dvacátá čtvrtá bondovka s názvem Spectre měla českou premiéru 5. listopadu a do konce roku ji navštívilo více než 400 000 diváků. Bondovský fenomén si ale k českým divákům hledal cestu dlouhá léta.

Werich pět dnů natáčel jako padouch

Produkční společnost Alberta R. Broccoliho a Harryho Saltzmana uvedla do kin první bondovku v roce 1962. Film Dr. No se Seanem Connerym v roli agenta 007 nastartoval jeden z nejtrvalejších mýtů populární kultury. „Dobrodružství Jamese Bonda jsou pohádky pro dospělé, ale zároveň zrcadlí proměny reálného světa za uplynulých padesát let,“ říká filmový publicista Jan Foll. „Ty klasické bondovky zobrazují konflikt mezi Západem a Ruskem v době studené války, ale později byla úhlavní nebezpečí jinde. Například v poslední bondovce s Piercem Brosnanem (Dnes neumírej, pozn. red.) se zápletka točí kolem Severní Koreje, jednoho z nejobludnějších států na světě. Nové filmy s Danielem Craigem zase reflektují hrozbu terorismu.“

Podle Folla ale bondovky odrážejí také společenské proměny a rozmach emancipace. Bond byl v prvních dobrodružstvích velmi promiskuitní, což se s rozšířením viru HIV mění. Ženy se postupem času staly agentovými rovnocennými partnerkami a v letech 1995 až 2012 je žena dokonce Bondovou nadřízenou (ve všech snímcích ztvárněna herečkou Judi Dench).

Obliba série samozřejmě nespočívá jenom v šarmu představitele hlavní role (zatím se na tomto postu vystřídalo šest herců), ale také ve správné volbě Bondova protivníka. Zápornou postavu Ernsta Blofelda, hlavy zločinecké organizace SPECTRE, si ve filmu Žiješ jenom dvakrát (1967) mohl zahrát Jan Werich. Producenti naneštěstí usoudili, že má herec až příliš dobráckou tvář, a po pěti dnech natáčení se s ním rozloučili. Dodnes se můžeme pouze dohadovat, jestli za Werichovým odchodem stály jeho zdravotní problémy nebo nátlak komunistů.

Výběrové komise bondovky viděly

Za socialismu se bondovky v československých kinech promítat nemohly. Existovala nějaká možnost dostat se k zakázaným snímkům? „Filmy sem chodily na výběr do Ústřední půjčovny filmů a podobných institucí. Kopie tady nějakou dobu přístupné byly, a to na neoficiálních projekcích například pro studenty FAMU. Já jsem jako pracovník Ústřední půjčovny měl přístup na výběrové komise, kde jsem tehdy viděl Muže se zlatou zbraní,“ vzpomíná Jan Foll na bondovku z roku 1974.

První bondovka se v našich kinech objevila tedy až po listopadové revoluci, v roce 1992. Byl to Dech života (1987) s Timothym Daltonem. Zajímavostí jistě je, že se velká část snímku sice odehrávala v Bratislavě, ale tvůrčí tým se z politických důvodů musel spokojit s Vídní. Od takzvané renesance bondovek (1995) už žádné agentovo dobrodružství v nabídce českých kin nechybělo.

Postava Jamese Bonda prošla za půl století velikým vývojem a získala si miliony obdivovatelů po celém světě. Nejlépe hodnocenou bondovkou na Česko-Slovenské filmové databázi je Goldfinger z roku 1964, ale podle filmového publicisty Jana Folla si zaslouží vyzdvihnout i modernější příběhy. „Z nových bondovek se mi rozhodně líbí poslední dvě, které natočil vynikající režisér Sam Mendes. Skyfall je najednou úplně existenciální Bond, který přesahuje ten žánr, a je tam famózní psychopatický padouch v podání Javiera Bardema. Spectre naopak skládá to lego do klasické staromódní podoby,“ uzavírá Foll.